Je to populární téma současné společnosti. Píší se o ní knihy, více či méně pravdivé a věrohodné. Také bývá častým námětem filmů a seriálů. Ale co je ještě pravda a co si scénáristé a režiséři vymysleli?
Amnézie je porucha paměti. Jedná se o její oslabení nebo ztrátu. Je časově ohraničená a projevuje se mezerou ve vzpomínkách. Jedinec není schopen reprodukovat paměťový materiál z určitého časového úseku. Amnézie jako patologický jev a není totožná se zapomenutím, kdy dochází k normálnímu zahlazení vzpomínek.
(Ne)schopnosti lidí s amnézií
Existuje řada studií o různých pacientech s amnézií a potenciálu jejich mozku. Příkladem může být pacient N. A., který nebyl schopen se účastnit rozhovoru, protože při sebemenší ztrátě pozornosti již nebyl schopen sledovat tok hovoru. Další pacient H. M. četl tytéž časopisy pořád dokola a stále mu museli být představováni lékaři, kteří ho léčili již několik desetiletí.
Lidé s amnézií mají běžný rozsah slovní zásoby, obvyklé znalosti o světě (alespoň ty před vznikem amnézie) a nejeví známky snížení inteligence.
Při amnézii nedochází ani k poškození všech druhů paměti. Sice si jedinec není schopen vzpomenout na svou minulost nebo si zapamatovat nové skutečnosti, ale nemá problém s dovednostmi, kterým se naučil dříve (např. zavázání tkaniček, jízda na kole, percepční dovednosti jako je čtení), a klidně se může naučit i dovednosti nové, přestože si nemusí pamatovat, že se to učil.
Důvod?
Může vznikat jako následek ztráty vědomí vyvolené úrazem, otravou nebo onemocněním mozku (např. epileptický záchvat nebo jiné onemocnění). Způsobuje ji cévní léze mozkové nebo úrazy hlavy (např. otřes mozku), ale lze ji pozorovat také u psychóz i u chorob nervového systému.
Může být způsobena stresovou situací, nebo projevem deprese zejména u starších a nemocných lidí. Ovšem mladší lidé se sklonem k hysterii také mohou mít výpadky paměti. Amnézie může sloužit i jako obranný mechanismus proti úzkosti.
Někdy je amnézie příznak demence. Poruchy paměti vznikají také účinkem drog, léků a poruchami látkové přeměny.
Podoby amnézie
Ztráta paměti může být částečná nebo úplná. Dělí se podle časového úseku, který byl zapomenut na anterográdní a retrográdní amnézii.
Pokud chybí vzpomínky na dobu po vzniku příčiny (úraz, onemocnění), jde o anterográdní amnézii. Je narušena krátkodobá paměť a člověk má problém si zapamatovat nové informace. Anterográdní amnézie bývá typická po úrazech hlavy, kdy si osoba nepamatuje, jak úraz vznikl a co se dělo krátce po něm.
Retrográdní amnézie se pak týká vzpomínek před událostí, která to způsobila. Osoba si není schopna vybavit informace před stavem, který ztrátu paměti způsobil. Pamatuje si jen to, co se stalo po vzniku ztráty paměti, a má problém vybavit si starší události. Je porušena dlouhodobá paměť. Může ji způsobit i chronický alkoholismus.
Selektivní amnézie zase znamená, že člověk si nepamatuje jen něco (např. zapomene jméno člověka, který mu nějak uškodil). Je výběrová.
Zvláštním druhem amnézie, je pak amnézie dětská. Je to neschopnost vybavit si vzpomínky na přibližně první tři roky života, přestože je to období, které je na plné nových zážitků.
Mohlo by se zdát, že to není nic neobvyklého, protože vzpomínky se postupně vytrácely a uběhlo mnoho času. V tomto případě ale nejde jen o normální zapomínání.
Většina třicetiletých si dokáže vzpomenout na svá studia na střední škole, ale pokud se zeptáte osmnáctiletého člověka na jeho vzpomínky ze svých tří let, těžko vám odpoví. I když je i věkový rozdíl v obou případech skoro stejný. Proto je třeba brát informace z prvních let života s určitou rezervou.
Hvězda filmového plátna
Amnézie bývá vcelku oblíbeným tématem filmařů. Vesměs se vždy jedná o to, že hlavní postava zapomene na svou minulost, včetně toho, kdo vlastně je.
Příkladem může být série o Jasonovi Bourneovi (Agent bez minulosti, Bournův mýtus, Bournovo ultimátum a Bourneův odkaz), která vychází románové předlohy od Roberta Ludluma. Hlavní hrdina ztratí všechny vzpomínky a převezme novou identitu jako vládní vrah a likviduje své nepřátele.
Podobné téma má i film Dlouhý polibek na dobrou noc (1996), kde tajná agentka zapomněla, že byla tajnou agentkou.
Film Memento (2000) zase pojednává o Leonardovi, který chce pomstít smrt své ženy, ale stěžuje mu to fakt, že vše zapomíná, tak si vše fotí, ůležité informace si tetuje na tělo.
Dalším příkladem je i televizní seriál Samantha Who? (2007). Samantha byla sražena autem a upadla do komatu. Když se pak probere, nic si nepamatuje. Postupně zjišťuje, že byla špatným člověkem a snaží se být lepší.
Další filmy pak pojednávají o tom, že žena ztratí paměť a zapomene na svého manžela případně obráceně. Na tuto tradici navazují i Simpsonovi v díle Myslete na Marge (20. díl 17. serie).
Je ovšem důležité všechny tyto filmy a seriály brát s nadhledem, rozhodně ne jako zdroj informací o amnézii, protože o to v nich rozhodně nejde.
Při amnézii se používají některé léky ke zlepšení paměťových schopností. Existuje i řada doplňků na podporu paměti. V některých případech (např. amnézie způsobená úzkostí či stresem) může pomoci psychoterapie.
Již dlouhodobě se věnujeme široké škále témat. Portál MZ.cz si klade za cíl přiblížit čtenářům aktuální dění co nejsrozumitelnější formou skrze čtivé články. Zpracováváme tematické náměty z rodinného života, duševního zdraví, vztahů, výchovy a dalších oblastí.
