Somatoformní poruchy aneb nejen o hypochondrii…

Pokud je člověk nemocný, je to vždy nepříjemné. Většina současných běžných onemocnění je však téměř vždy léčitelná, tudíž se jich nemusíme příliš obávat. Na druhou stranu onemocnění psychického rázu je úplně něco jiného, protože často může nemoc postupovat pomalu a jedinec ani neví, že nějakou nemocí trpí. 

Co když má ale člověk nějaké tělesné obtíže, které neustupují, ale podle lékaře je zcela zdráv? Jedná se o nemoc psychickou či fyzickou? A nebo si člověk nemoc pouze vymýšlí a je prostě hypochondr? 

Somatoformní poruchy, tedy poruchy, jejichž hlavním rysem je opakované poukazování postiženého na příznaky, které ovšem nemají žádný tělesný podklad, patří mezi méně časté poruchy. Obecně by se dalo říci, že těmito poruchami trpí 4 – 20 % obyvatel. U mužů se s nimi setkáváme v 0, 2 %, zatímco u žen jsou daleko častější – postihují asi 2 % žen.

Poměr mezi výskytem u mužů a žen by se dal vyjádřit poměrem 5:1. O co ale vlastně jde? Jedná se o poruchy, které se projevují somatickými stesky, pocity tělesných obtíží či subjektivním přesvědčením o vlastní nemoci, která není objektivně potvrzena. 

Pacient je tedy přesvědčený, že je nemocný, neboť opravdu cítí nějaké somatické příznaky. Výsledky lékařských vyšetření jsou ale v těchto případech negativní. Onemocnění se tedy nepotvrdí.

Somatoformní porucha

Somatoformní porucha je duševní porucha, při níž jedinec pociťuje fyzické příznaky nemoci, které nelze vysvětlit zdravotním stavem nebo přímými fyziologickými účinky látky. Je to jeden ze způsobů, jakým mohou lidé vyjadřovat psychické potíže. 

Mezi fyzické projevy psychické tísně patří nejčastěji:

• bolest
• únava
• žaludeční potíže
• střevní obtíže
• závratě

Lidé s těmito stavy nevyhledávají vědomě pozornost ani nespojují tyto příznaky s emocemi nebo myšlenkami; jejich příznaky se spíše jeví jako skutečné fyzické reakce, ačkoli jsou způsobeny emocemi. 

Somatoformní poruchy zahrnují široké spektrum stavů, od drobných potíží, jako je hypochondrie, až po závažnější a invalidizující stavy, jako je konverzní porucha. 

Mezi nejčastější somatoformní poruchy patří:

• somatizační porucha
• konverzní porucha
• hypochondrie
• tělesná dysmorfická porucha

Lidé s těmito stavy mají často potíže se zvládáním stresu a emocí. V důsledku toho se u nich častěji objevují fyzické příznaky než psychické příznaky, jako je deprese nebo úzkost. 

Somatoformní poruchy je obtížné diagnostikovat vzhledem ke složitosti a rozsahu tělesných příznaků a jejich příčin. Lidé se somatoformními poruchami nereagují na lékařské nebo psychologické intervence stejným způsobem jako lidé s fyzickými nemocemi nebo psychickými stavy.

Somatizační porucha

Somatizační porucha je komplexní a chronické duševní onemocnění charakterizované fyzickými příznaky, které nemají žádnou fyzickou etiologii. Tyto somatické příznaky mohou zahrnovat vše od bolesti svalů a kloubů, gastrointestinálních problémů, únavy a závratí až po bolesti hlavy a dýchací potíže. Přestože příznaky somatizační poruchy často způsobují těžké postižení a utrpení, jejich příčina není známa. Tyto příznaky navíc nelze vysvětlit jinými zdravotními potížemi. 

Etiologie somatizační poruchy je z velké části neznámá; předpokládá se však, že souvisí s kombinací psychologických, biologických a environmentálních faktorů. 

Somatizační porucha je mnohem častější u žen než u mužů, vyskytuje se přibližně v 80 % případů. Často se vyskytuje ve spojení s dalšími psychickými stavy, jako je deprese nebo úzkost, a souvisí s traumatem v dětství.

Léčba somatizační poruchy se obvykle soustředí na kognitivně-behaviorální terapii, což je druh psychoterapie, která se zaměřuje na změnu nevhodných myšlenkových vzorců, aby jedinci mohli lépe zvládat obtížné emoce a reakce. 

Mohou být také předepsány léky, jako jsou antidepresiva, které pomáhají zmírnit příznaky deprese nebo úzkosti, jež mohou být se somatizační poruchou spojeny. Kromě toho může jedincům pomoci osvojení si relaxačních technik, jako je jóga, meditace a cvičení.

Konverzní porucha

Konverzní porucha je psychický stav, při kterém se u člověka objevují fyzické příznaky, které nejsou vysvětlitelné z lékařských nebo neurologických důvodů. U lidí s konverzní poruchou se často objevují funkční příznaky, jako je slabost nebo ztráta smyslů, které jsou vzhledem k jejich zdravotnímu nebo neurologickému stavu neočekávané. 

Přestože není v lékařském světě považována za plně uznávanou diagnózu, konverzní porucha je studována lékaři a odborníky na neuropsychiatrii již více než sto let a stále hraje důležitou roli v tom, jak mohou psychologické faktory ovlivňovat určité fyzické stavy. 

Konverzní porucha se může vyskytnout u lidí jakéhokoliv věku nebo pohlaví a je častější u žen než u mužů. Lidé s konverzní poruchou mohou vykazovat fyzické příznaky, které jsou podobné příznakům spojeným s jinými zdravotními poruchami nebo nemocemi, jako je ochrnutí, záchvaty, ztráta sluchu nebo zraku, potíže s řečí, a dokonce halucinace. 

Podle definice zahrnuje konverzní porucha obvykle příznaky, které nejsou běžně spojeny s žádným konkrétním zdravotním stavem, a tyto příznaky často vedou k široké škále vtíravých tělesných pocitů, jako je brnění nebo pálení. 

Přesná příčina konverzní poruchy není dosud známa, ale předpokládá se, že souvisí s psychickým a emocionálním stresem nebo traumatem, jako je traumatická událost nebo období intenzivního stresu. 

Hypochondrie

Hypochondrie je typ úzkostné poruchy, která se vyznačuje obsedantním zaměřením na vlastní zdraví a neopodstatněnými obavami a přesvědčením o vážné nemoci. 

Lidé, kteří trpí hypochondrií, se často nadměrně zabývají možností, že mají nebo získají tělesné nebo duševní zdravotní problémy, které nejsou podloženy lékařským posouzením nebo vyšetřením. Nadměrný zdravotní a lékařský výzkum probíhající na internetu může někdy tato přesvědčení ještě zesílit, protože lidé vyhledávají své příznaky a jsou přesvědčeni, že mají nemoc, i když to důkazy nepotvrzují. 

Jedinci, kteří trpí hypochondrií, mají tendenci mít velmi vysokou míru úzkosti a strachu v souvislosti se svým fyzickým nebo duševním zdravím a výrazně trpí chováním souvisejícím se zdravím, jako jsou časté návštěvy lékaře, nadměrné zdravotní prohlídky a vyhýbání se činnostem, které považují za „rizikové“, jako je fyzická aktivita nebo společenský život. Mohou mít také potíže se spánkem, soustředěním a časté noční můry týkající se jejich zdraví.

Lidé s hypochondrií se mohou soustředit na určitou oblast svého těla, jako je srdce, plíce nebo hlava, a mají pocit, že mají nebo budou mít nemoc související s touto oblastí. Mohou často chodit k lékaři, aby tyto oblasti zkontroloval, nebo žádat o provedení testů, přestože nevykazují žádné fyzické příznaky poruchy. 

Tělesná dysmorfická porucha

Tělesná dysmorfická porucha (BDD) je úzkostná porucha charakterizovaná obavami z domnělé vady fyzického vzhledu, která je často minimální nebo vůbec neexistuje. Tento stav vede ke značnému stresu a obtížím v každodenním životě. 

Lidé s BDD se často snaží zakrýt vady svého vzhledu, které považují za nějakým způsobem nedostatečné, což vede k nadměrné péči, oblékání, líčení, a dokonce k pokusům o plastickou operaci. Osoby s BDD navíc často zažívají škodlivou míru studu, což může vést k depresím, sebevražedným myšlenkám nebo činům, a dokonce i k vyhýbání se společenskému životu. 

Přestože přesná příčina tělesné dysmorfické poruchy není známa, předpokládá se, že souvisí s poruchou serotoninového systému. Ta je důsledkem genetiky, hormonů a neurochemických látek a může být také vyvolána nějakou událostí nebo traumatem. 

S tělesnou dysmorfickou poruchou lze bojovat pomocí kognitivně behaviorální terapie, léků a dalších změn životního stylu. Léčba je důležitá, protože pokud se nezvládne, může BDD vést k život omezujícímu stresu a nedostatku pohody. 

Odhalit poruchu není jednoduché

K diagnostice somatoformní poruchy musí lékař zvážit anamnézu pacienta a jeho stížnosti na fyzické příznaky, jakož i výsledky všech příslušných lékařských testů. K posouzení duševního stavu pacienta a jeho přesvědčení o tělesných příznacích lze použít také psychologické testy. 

Pokud má lékař podezření, že pacient trpí somatoformní poruchou, může použít komplexní přístup k posouzení, který zahrnuje rozhovor s pacientem o jeho fyzických příznacích a zkoumání psychologických a sociálních vlivů, které mohou přispívat k rozvoji a přetrvávání fyzických příznaků. 

Je důležité si uvědomit, že fyzické příznaky jsou pro člověka, který je prožívá, skutečné a měly by být vždy brány vážně. Somatoformní poruchy jsou léčitelné a léčba může zahrnovat fyzické i psychologické intervence. Kognitivně-behaviorální terapie je terapie rozhovorem, která se nejčastěji používá u somatických onemocnění.

Léčba zde není snadná

Vzhledem k projevům těchto poruch pacienti často vyhledávají různá lékařská zařízení, včetně různých alternativních léčitelů. I díky tomu se často na tyto poruchy přijde a mohou být diagnostikovány. 

Oproti diagnostice je léčba somatoformních poruch obtížná. Pacient je tolik natolik přesvědčený o tom, že je skutečně tělesně nemocný, že není schopen si přiznat, že jde o poruchu psychickou. Samozřejmě, že postižení jedinci nezůstávají zcela bez pomoci.

K léčbě bohužel nelze užívat medikaci, neboť na samotné poruchy léky neexistují. Lze ovšem podávat léky na deprese či úzkost, které často doprovází toto onemocnění. Jako dodatková léčba může sloužit užívání různých vitamínů, neboť pak má jedinec dojem, že je nějakým způsobem opravdu léčen. 

Jako u většiny psychických poruch, je zde také možnost psychoterapie. Ta je sice obtížná, ale pomáhá pacientovi vzdát se role nemocného a také mu pomáhá přehodnotit příznaky, které považuje za nejhorší. Toto je ovšem velice náročný úkol jak pro psychoterapeuta, tak pro pacienta. Také je důležité, aby byl pacient podporován svou rodinou a blízkým okolím. Ti totiž mohou vytvořit pro postiženého jedince prostředí, které napomáhá k postupnému mizení tendencí jedince.