Smysl života podle V. E. Frankla

24. ledna 2016 21:29 | Pavel Oulovský výzkum psychodiagnostika smysl života Frankl hodnoty

“Každý dokáže nést břemeno, jakkoliv těžké, dokud se nesetmí. Každý dokáže dělat svoji práci, jakkoliv těžkou, jeden den. Každý může žít sladce, trpělivě, zamilovaně, skromně – dokud nezapadne slunce. A v tom spočívá skutečný smysl života.“ – Stevenson Robert Louis

V životě snad každého člověka přijde den, kdy se zamyslí nad vlastním životem a začne se ptát po jeho smyslu. Ať už jsou okolnosti, ve kterých se člověk takto ptá, jakékoli, vždy pociťuje tíži a naléhavost této otázky, která se dotýká samotných základů jeho existence. Někdo se obrací o radu k filosofům či k náboženství a začíná číst duchovní literaturu, někdo vyhledá psychoterapii.

Otázku smyslu života je možné pojmout z mnoha různých pohledů. Podle Tavela (2007) existuje až 170 různých definic! Obecně však platí, že v západní psychologii je tato kardinální otázka lidského života spjata především se jménem vídeňského lékaře Viktora E. Frankla (1905 – 1997), zakladatele tzv. logoterapie.

Frankl byl židovské národnosti, a proto i on v době druhé světové války na vlastní kůži poznal hrůzy holokaustu. Ačkoli mohl včas uprchnout do zahraničí, kvůli svým blízkým zůstal ve Vídni a snášel s nimi jejich osud. On i celá jeho rodiny byli posléze transportováni do koncentračních táborů. Jeho rodiče, stejně jako jeho žena tam zahynuly. On sám své zážitky vylíčil především v knize „…a přesto říci životu ano“.

„My všichni, kdo jsme tisícerými šťastnými náhodami nebo Božími divy (nazývejte si to, jak chcete) z toho vyvázli životem, my to víme a můžeme klidně říci: ti nejlepší se nevrátili!“ V. E. Frankl.: …a přesto říci životu ano

Frankl, podobně jako mnozí jiní mladí lékaři v meziválečné Vídni, byl ovlivněn Freudovou psychoanalýzou. Záhy však naráží na freudovský redukcionismus. Ten chce vidět člověka především jako pudovou bytost a de facto mu tak odpírá dimenze, které jsou specifické právě jen člověku. Hledá proto inspiraci u Alfreda Adlera, bývalého Freudova žáka. Ani Adlerův koncept individuální psychologie ho však neuspokojuje. U obou totiž chybí to, co se jemu samému zdá zásadní – orientace na duchovní stránku člověka. Po druhé světové válce proto zakládá vlastní školu, tzv. logoterapii, která bývá dodnes nazývána „třetí vídeňskou školou psychoterapie“.

Co vidí Frankl na člověku jako zásadní? Je to právě jeho duchovní rovina. Zatímco pro Freuda bylo nevědomí především zásobárnou nevědomých pudových sil, Frankl (2006a) zde vidí nejen pudy, ale také nevědomou duchovnost. Člověk není pouze loutkou svých pudových sil, ale je také schopen aktivně převzít rozhodování o svém životě do vlastních rukou (2006b, 2006c).

„Hledání smyslu v lidském je primární hnací silou, nikoli „sekundární racionalizací“ pudových sil. Tento smysl je jedinečný a zvláštní tím, že každý člověk jej musí a může naplnit sám. Jen tehdy nabývá významu, který uspokojí vůli ke smyslu.“ V. E. Frankl: Člověk hledá smysl

Jak definovat „smysl života“? Frankl sám definici nenabízí, ale snad bychom v jeho intencích mohli říci, že smysl zde znamená realizaci transcedencích (tj. jednotlivce přesahujících) hodnot. Hodnoty jsou zde klíčovým pojmem. Frankl (2006b) nabízí jejich následující dělení: zážitkové, tvůrčí a postojové. Příkladem zážitkové hodnoty může být láska, u tvůrčí umělecké dílo. Hodnoty postojové můžeme v našich dějinách nalézt třeba u disidentů, kteří často obětovali své profesní kariéry, ale udrželi si vlastní náhled na život.

Pro rozpoznání jakéhokoli smyslu života hraje klíčovou roli svědomí. Frankl (2006b, s. 58) ho nazývá orgánem smyslu. Je to podle něj „intuitivní schopnost najít jednorázový a jedinečný smysl, který se skrývá v každé situaci.“ (Frankl, 2006b, s. 58).

Životní smysluplnost je dnes řešena nejen v poradenství, ale i v diagnostice. Probíhají výzkumy, které se zaměřují na souvislost životní smysluplnosti s celou řadou proměnných. Podobný výzkum právě zahajujeme i na našem webu. Podpořte nás a vyplňte, prosím, následující dotazník! Celý dotazník je anonymní a zkoumá, jakým způsobem se právě Vy stavíte k daným proměnným. Neexistuje zde tedy správná, či špatná odpověď. Po skončení výzkumu publikujeme závěry nejen na našem webu, ale i v odborných časopisech. Děkujeme za pomoc!

ZDROJE:

FRANKL, Viktor E. 1994. Člověk hledá smysl: Úvod do logoterapie. Přeložil Z. Trtík. Praha: Psychoanalytické nakladatelství. ISBN 80-901601-4-X.

FRANKL, Viktor E. 2006a. Psychoterapie a náboženství. Přeložil Ladislav Koubek, Jiří Vander. Brno: Cesta. ISBN 80-7295-088-6.

FRANKL, Viktor. E. 2006b. Lékařská péče o duši. Přeložil Vladimír Jochmann. Brno: Cesta. ISBN 80-7295-085-1.

FRANKL Viktor. E. 2006c. Vůle ke smyslu: Vybrané přednášky o logoterapii. Přeložil Vladimír Jochmann. Brno: Cesta. ISBN 80-7295-084-3.

TAVEL, Peter. 2007. Smysl života podle Viktora Emanuela [Emila] Frankla. Praha: Triton. ISBN 80-7254-915-4.

http://azcitaty.cz/smysl-zivota/#ixzz3xXDnQiFU

Viktor Frankl. In: Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 2001, strana naposledy edit. 7. 1. 2016 [17. 1. 2016]. Česká verze. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Franklhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl

Publikováno
V rubrikách Magazín