Rozhovor s Radvanem Bahbouhem na téma koučování

Co je to koučování? Jaký je rozdíl mezi koučováním a psychoterapií? Pro koho je koučování vhodné? Nejen na tyto otázky v dnešním rozhovoru odpoví doc. MUDr. et Mgr. Radvan Bahbouh, PhD.

Kdo je doc. MUDR. et Mgr. Radvan Bahbouh, PhD.?

Radvan Bahbouh vystudoval matematickou statistiku a teorii pravděpodobnosti na Matematicko-fyzikální fakultě UK, psychologii na filosofické fakultě UK, arteterapii na pedagogické fakultě JU a všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě UK.

Na katedře psychologie FF UK přednáší metodologii psychologie, teorii psychodiagnostiky, psychometrii a psychologii vyjednávání.

Založil společnost QED GROUP a.s., která nabízí klientům psychologické koučování, vzdělávání manažerů, personální poradenství a v neposlední řadě Sociomapování®, jehož je Radvan Bahbouh vynálezcem.

Tato metoda analýzy a vizualizace sociálních systémů usnadňuje orientaci ve vzájemných vztazích a v komunikaci, jež tyto vztahy provází. Využívá se u armádních jednotek, manažerských týmů i u experimentů simulujících pobyt na vesmírné lodi při letu na Mars.

Co se skrývá pod pojmem koučování?

Spousta lidí pojem koučování zná nebo se s ním setkala, ale neví co si představit.

Koučování lze definovat jako rozhovor zvyšující motivaci dosáhnout cílů, které jsou vytyčené. Tento termín je převzatý ze sportu, kde kouč doprovází své svěřence na turnajích a závodech.

Úlohou kouče není v těchto případech někoho trénovat, ale psychologicky podporovat tak, aby pomohl sportovcům maximalizovat jejich možnosti.

Protože samo opakování není zárukou zlepšení, je důležitou rolí kouče to, že pomáhá uvědomit si, jak lze dělat to, co se dělá, ještě lépe. To je ovšem něco, co se může týkat jakékoli oblasti lidské činnosti, nikoli jenom sportu.

Pro koho je koučování vhodné?

Koučování je vhodné pro všechny lidi, kteří chtějí dosáhnout nějakého cíle ležícího za horizontem jejich každodenní praxe, kterého se jim již delší dobu nedaří dosáhnout.

Pro ty, kteří měli řadu pokusů a jsou již unaveni a častokrát i demotivováni podnikat další kroky. Je vhodný zejména pro klienty ve středním věku.

Mají část života prožitou, nemalé zkušenosti, směněné za ztrátu prvotního entuziasmu, a zhruba stejně dlouhou etapu mají před sebou, neradi neefektivně investují svou energii.

Na druhou stranu je příliš brzo na to, aby se rozvíjeli pouhou setrvačností, a žili z toho, čeho dosáhli.

Koučování nemívá srovnatelnou přidanou hodnotu pro mladé lidi, protože Ti mají obvykle dostatek energie a chuti na to, aby prozkoumávali nové cesty bez vnější podpory.

Posun jim zajišťují především první pracovní zkušenosti. Význam má u nich spíše mentor, tj. individuální učitel, který je uvádí do světa jejich odbornosti.

Kdo je mentor?

Mentor je důvěryhodný poradce, učitel a vzor, který poskytuje vedení, podporu a zdroje, aby pomohl druhé osobě dosáhnout jejích osobních a profesních cílů.

Mentoring se používá již po staletí a pomáhá lidem rozvíjet dovednosti, získávat znalosti a kultivovat osobní a profesní růst.

Mentor může mít mnoho podob, například člena rodiny, současného nebo bývalého kolegu, učitele, kouče nebo dokonce známou osobnost.

Nejčastějším typem mentora je však někdo, kdo vykonává stejnou profesi nebo studijní obor jako osoba, kterou mentoruje. Mentor ze stejné profese může menteeovi poskytnout cenné informace a rady, jak se v oboru orientovat a jak dosáhnout svých cílů.

Mentoring je oboustranný. Nejde jen o to, aby mentor předával znalosti a moudrost, ale také o to, aby mentee převzal iniciativu a rady uplatnil v praxi. Mentor by měl působit jako poradce a poskytovat podporu a vedení při rozhodování a přijímání opatření.

Přínosů mentora je celá řada. Mentor může menteeovi poskytnout cennou zpětnou vazbu a rady ohledně kariérních rozhodnutí, nabídnout vhled do odvětví a pomoci menteeovi rozvinout dovednosti a sebedůvěru potřebné k úspěchu.

Mentor poskytuje cennou zpětnou vazbu ohledně kariérních rozhodnutí

Mentoři mohou také nabídnout nový pohled na problémy a sloužit jako zdroj podpory a povzbuzení.

Mentor může být v konečném důsledku silnou a transformující zkušeností. Může otevírat nové příležitosti a poskytovat neocenitelné zdroje a podporu.

Je to vztah, který je postaven na důvěře a vzájemném respektu a může mít trvalý dopad na kariéru a život menteeho.

Měly by se prvky koučování a měkkých dovedností učit ve školách?

Děti se mohou koučovat během samotné činnosti nebo krátce po ní, což je zrovna případ sportu. U složitějších činností, které jsou zprostředkované vyprávěním, nemají děti sebereflexi na obdobné úrovni jako dospělí, proto se nich postupuje jinak.

Inspirovat je ale možné v každém věku. Škola věnuje bohužel nadměrnou pozornost faktům a informacím, a malou pozornost kompetencím.

Děti by se měly učit naslouchat, komunikovat, řešit spory, zvládat stres a další tyto dovednosti. Měly být povzbuzované v tom, že jsou schopné dosáhnout víc, než jen školními osnovami daných cílů.

Co se koučováním řešit dá a pro co koučování vhodné není?

Koučování se zabývá rozvojem kompetencí. Koučováním nelze ovlivnit cíle, které na lidech nezávisí. Nelze jím zajistit, že si někdo najde konkrétního partnera, může však ovlivnit schopnost osoby flirtovat, např. na seznamkách, a také navazovat a udržovat vztahy.

Také koučováním nelze zajistit, že bude někdo povýšen v práci, ale rozhodně mu může pomoci zvýšit pracovní výkon. Koučování je výborný nástroj, když je požadováno zvládnout nějakou dovednost za kratší čas, než je obvyklé, anebo vykročit z dlouhodobé stagnace.

Když se někdo rozhodne vyhledat a navštívit kouče, co ho čeká? Jak vypadá spolupráce klienta a kouče?

První schůzka klienta a kouče, která se kvůli její nezávaznosti nazývá nultou schůzkou, by měla být zdarma.

Je důležité, aby se klient a kouč seznámili a pohovořili si o tom, proč klient přichází a co od koučování očekává. Může se stát, že je hned na začátku jasné, že očekávání nemohou být naplněna.

Kromě vzájemného představení a vyjasnění očekávání je to již taková malá ochutnávka toho, jak by opakovaná setkání mohla vypadat.

Metoda je jedna věc, druhou je osobnost kouče. A také jejich vzájemný vztah.

Kouč by měl koučovanému sednout, rozhovor a kontakt s ním by měl klientovi připadat inspirující. Koučování je spojeno s jasným kontraktem.

Dohaduje se, jakých nestandardních cílů by lidí mohli dosáhnout při maximálním objemu deseti hodin setkání.

Typickým intervalem mezi setkáními jsou tři týdny, takže se hovoří o zhruba půlroku spolupráce zaměřené na konkrétní oblast specifikovanou dosažením kontrolovatelných cílů.

Tento interval má být dostatečně velký na to, aby mohlo ve sledované oblasti dojít k nějakému významnému posunu, a dostatečně krátký na to, aby si klient kontinuálně uvědomoval, že na dané oblasti systematicky pracuje a že se posunuje k cíli.

Často v dnešní době dochází k zprofanování pojmu kouč. Koučem je nazýván kde kdo. Jak to pravda?

Ano, kouče v širším smyslu slova lze najít v mnoha oborech. Lze se setkat i s tím, že se tak nazývá poradce pro výživu nebo sexkouč. O dobrém kouči hovoří jeho kvalifikace, reference a také zkušenosti.

Záleží na klientovi samotném, jestli vyhledá někoho staršího s bohatšími zkušenostmi, anebo osloví někoho plného nadšení, což může také zafungovat.

Zde má právě své místo zmíněné nulté sezení, po němž se, vedle prověřování důkazů dokládajících koučovu kvalitní práci, mělo dát i na samotné pocity.

Jaký je tedy rozdíl oproti klasickému koučování nebo psychoterapii?

Na jedné straně je výkonnostní koučování, jehož cílem je zlepšit výkon v konkrétní oblasti, často posílením potřebných kompetencí.

V nejzazší formě může jít o tzv. business koučování, jehož cílem je zlepšit ekonomické ukazatele Vaší firmy či její svěřené části. To už je více o firmě, než o jednotlivci.

Na druhou stranu je life koučování, které přesahuje rámec práce koučování. Zde už jde o co nejúspěšnější zvládání života jako takového.

Nikoli o odstraňování obtěžujících symptomů jako v psychoterapii, ale o zlepšení současného stavu, který by byl sám o sobě funkční a dostačující, ale na druhou stranu nabízí potenciál k dalšímu rozvoji.

Termín life koučování je natolik široký, že mnoho neříká. Navíc nelze práci z našeho života vyjmout, je jeho ústrojnou součástí.

Na místě je proto termín psychologické koučování, které obecně znamená, že se v rozhovoru kvalifikovaně zaměřuje na motivaci a emoce.

Ty jsou totiž klíčem k úspěšným změnám. Znamená to také, že při psychologickém koučování neřešíme primárně výkon, ale životní spokojenost.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang