Rodič, dospělý a dítě – každá osoba je má v sobě

Pokud má daná osoba problém vyjít s rodiči a zdá se jí, že s ní jednají jako s malým dítětem nebo samotnou osobu udivuje, že v určitých situacích se chová jako dítě a v jiných je schopna rozumně jednat jako dospělá osoba, tak se jedná o transakční analýzu.

Transakční analýza (TA) je typ psychoterapie, která má pomoci jednotlivcům porozumět jejich vztahům s ostatními lidmi a překonat nezdravé vzorce chování.

Složky osobnosti jež popisuje, lze přímo pozorovat a hlavně je velmi užitečná při práci s komunikačními problémy, jako jsou různé spory a neshody. Využívá se například v psychoterapii, poradenství, školní psychologii či v psychologických školeních manažerů a koučů.

Vyvinul ji Dr. Eric Berne v 50. letech 20. století a vychází z konceptu, že každý z nás má tři části osobnosti: Rodiče, Dospělého a Dítě. Pochopením těchto tří částí vnáší lepší vhled do vlastního chování a chování lidí kolem nás.

Transakční analýza se zaměřuje na vzájemné vztahy mezi lidmi a na to, jak je lze zlepšit. Zabývá se základními motivacemi a přesvědčeními, které řídí naše chování, a pomáhá identifikovat sebepoškozující vzorce interakce.

Kromě toho také pomáhá také rozvíjet lepší způsoby vztahů s druhými lidmi a vytvářet zdravější vztahy.

Jádrem TA je myšlenka, že se daná osoba může vědomě rozhodovat o svém chování, místo aby pouze reagovala na okolní svět. TA pomáhá uvědomit si vlastní pocity, přesvědčení a motivace a rozvíjet efektivnější způsoby komunikace s ostatními.

TA také zdůrazňuje důležitost otevřenosti a upřímnosti vůči sobě i ostatním. Podporuje v tom, aby se převzala odpovědnost za své činy a přijali důsledky svého chování. To může vést k většímu sebeuvědomění, sebepřijetí a sebeúctě.

Konečným cílem TA je vytvořit zdravý, vyvážený vztah mezi Dospělým, Rodičem a Dětskou částí osobnosti. Když je této rovnováhy dosaženo, je snazší mít zdravější vztahy s ostatními lidmi a také větší pocit naplnění a spokojenosti v životě.

Celkově je TA účinným nástrojem, který pomáhá jednotlivcům porozumět sobě samým a jejich vztahům s ostatními. Poskytuje rámec pro zkoumání chování a rozvíjení efektivnějších způsobů vztahů s druhými.

Pokud si daná osoba uvědomí své vlastní pocity, přesvědčení a motivace, může začít vytvářet zdravější vztahy a vést spokojenější život.

Chvíli dospělým a chvíli dítětem

Co se myslí tím, že složky osobnosti lze přímo pozorovat? Znamená to, že podle toho, co člověk zrovna dělá, jak se chová a vyjadřuje, poznáme, který stav ega je právě aktivní. Jak už bylo zmíněno, transakční analýza rozlišuje tři takové stavy: Rodič, Dospělý a Dítě.

Rodič je ta část osobnosti, která poroučí, kontroluje, vytváří pravidla a dodržuje tradice. Rodič se v lidské osobnosti projevuje, používají-li se výrazy jako měl bys nebo musíš. Na druhou stranu se také projevuje při péči o druhé či při utěšování.

Tento stav ega v sobě může obsahovat různé zásady, které daná osoba jako malá přejala od rodičů. Například „nikdy nelži“ nebo „musíš sníst všechno, co máš na talíři“.

Dospělý je ta část osobnosti, která je více racionální než emotivní. Emoce zde vlastně nevystupují vůbec. Dospělý postupem času teprve vzniká, na rozdíl od Rodiče a Dítěte. Sbírá, zpracovává a dále předává informace bez emočního zabarvení.

Například na otázku „Kde mám kalhoty?“ je odpověď „V druhém šuplíku“ odpovědí dospělého. Naproti tomu odpověď „Tam kde sis je dal“ je již emočně zabarvená a byla by odpovědí Rodiče.

Je-li aktivní část osobnosti, která se nazývá Dítě, daná osoba se chová tak, jako se chovala a co prožívala v dětství. Takové chování Dítěte je tvořivé, spontánní a plné emocí. Patří sem záchvaty vzteku, nezodpovědné a iracionální činy.

Člověk se zdravou a dobře vyvinutou osobností je schopen plynule přecházet mezi jednotlivými stavy. Nedovede-li to, měl by navštívit psychologa a problém řešit. Navazují na něj totiž problémy komunikační. Proč? To lze ukázat na následujícím příkladu.

Jak reagovat aby nedošlo ke konfliktu?

Při komunikaci s druhými probíhá tzv. transakce, proto transakční analýza – rozebírá komunikaci a snaží se najít příčiny konfliktů. Jak tato transakce dopadne, se odvíjí od toho, kterou část osobnosti máme právě aktivní.

Níže je ukázka komunikace mezi Rodičem a Dítětem. Typickým příkladem by byl asi takovýto rozhovor:

Muž: „Asi mám horečku. Máme nějaký čaj?“

Žena: „Tak si běž lehnout, přinesu ti ho.“

Transakce je rovnoběžná, vzájemně se doplňující. Ke konfliktu tedy nedochází.

Žena si však může říct, že se svým mužem přece nebude jednat, jako by byl malé dítě a odpoví mu jako dospělý dospělému. Takový rozhovor by vypadal takto:

Muž: „Asi mám horečku. Máme nějaký čaj?“

Žena: „Jo, je ve skříni ve druhé poličce.“

Transakce se nyní kříží a mohou být zdrojem konfliktu.

Rada tedy zní, aby si daná osoba hlídala, kterou část právě používá a jak reaguje. V opačném případě může sklouznout do „hraní her“. Hry jsou transakce, které na sebe navazují a často končí zlostí či smutkem obou komunikujících.

Autor transakční analýzy Eric Berne popsal až 30 druhů těchto her.

Eric Berne se narodil v roce 1910 v kanadském Montrealu a studoval na McGillově univerzitě. Po absolvování lékařské fakulty v roce 1934 vstoupil do americké armády a stal se psychiatrem. V armádě sloužil deset let, během nichž rozvinul své teorie transakční analýzy.

Byl průkopníkem psychoanalýzy a psychiatrie, který vytvořil teorii transakční analýzy, metody pro pochopení a zlepšení komunikace a vztahů mezi lidmi.

Je známý především díky své knize Hry, které si lidé hrají, jež je považována za jeden ze základních kamenů moderní psychologie.

Berne věřil, že způsob, jakým spolu lidé komunikují, je založen na sérii transakcí neboli výměn mezi dvěma nebo více lidmi. Byl toho názoru, že způsob, jakým tyto transakce probíhají, lze využít k pochopení a zlepšení komunikace.

Věřil, že pochopení základní dynamiky těchto výměn může lidem pomoci lépe porozumět jejich vlastnímu chování a chování druhých.

Berneova kniha Hry, které lidé hrají je sbírkou esejů, které blíže vysvětlují jeho myšlenky o transakční analýze. V ní se zabývá myšlenkou her, které definuje jako „sérii transakcí vedoucích k dobře definovanému výsledku“.

Tvrdil, že lidé hrají hry, aby manipulovali s ostatními nebo se vyhnuli nepříjemným či obtížným situacím. Zkoumá také koncept „tahů“, které jsou pozitivním nebo negativním posílením chování.

Berneovy teorie měly v psychologii velký vliv a používaly se v terapii a poradenství ke zlepšení vztahů mezi lidmi. Jeho práce se zasloužila o vznik transakční analýzy jako životaschopné terapeutické techniky.

Berne zemřel v roce 1970, ale jeho odkaz žije dál v jeho vlivných teoriích a knihách. Jeho dílo mělo velký vliv na oblast psychologie a pomohlo nespočtu lidí zlepšit jejich vztahy a komunikační dovednosti.

Pár příkladů je potom uvedeno níže.

Hra “kvůli tobě“: Tato hra je všem určitě dobře známá. Něco daná osoba dělá a nedaří se jí. Už tak je naštvaná, když tu do pokoje někdo vejde a zrovna činnost pokazí. „Vidíš, co děláš! Mluvíš na mě a já to teď kvůli tobě zkazil.“

“Kdyby nebylo tebe…“: Hra typická v manželství. Patří sem věty jako „Zkazil jsi mi život“ a „Kdyby tebe nebylo, byla bych teď někde jinde a měla se líp. Mohla jsem studovat, mít dobrou práci…“ atd.

Samozřejmě být tato žena sama, pravděpodobně by na tom byla stejně. Touto hrou si svou neschopnost jen omlouvá.

Hra Kout: Podobný případ házení viny na druhého. Například paní Marie by ráda do divadla. Jejímu manželovi se však příliš nechce, ale přesto navrhne, aby divadlo navštívili. Později otevře jiné téma, například peníze nebo půjčky na směnku.

Následně předhodí manželce, že si jich neváží, že on tvrdě pracuje a ona peníze jen rozhazuje, nebo si půjčuje od soukromé osoby. Paní Marie se samozřejmě nazlobí a vzniká hádka, v důsledku které jí manžel naštvaně oznámí, že chtěl, aby strávili krásný večer v divadle, ale vzhledem k chování nikam nepůjde.

Terapie využívající transakční analýzu se snaží tyto hry odhalit, změnit pokračování a následně hry úplně odstranit. Většinou se odehrávají ve formě skupinových sezení v počtu sedmi až osmi lidí.

Tato sezení trvají 2 hodiny a pořádají se týdně. Celkový počet sezení činí asi 20 setkání. Konflikty jsou přirozenou součástí života. I když se nevyskytují v přílišné míře, je dobré je sledovat a umět jim porozumět.