Psychologický význam kojení

„Aby mohla dávat mléko i med, musí být nejen dobrou matkou, ale také šťastným člověkem.“ Tento citát německého představitele humanismu Ericha Fromma krásně vystihuje, k jak významnému spojení mezi matkou a dítětem během kojení dochází.

Kojení je nejen první činností našeho života, ale také prvním interpersonálním kontaktem. Ještě než dojde k přestřižení pupeční šňůry, drží matka své miminko v náručí a hladí jej.

Dítě, vedeno svými instinkty i reflexy, vyhledá prs a saje. Dosahuje prvního uspokojení, slastných pocitů, cítí první doteky a teplo matčina těla.

Kojení

Kojení je jedním z nejpřirozenějších a nejpřínosnějších aspektů rodičovství. Je to přirozený způsob krmení a péče o dítě, který mu poskytuje nejlepší výživu a ochranu před řadou nemocí.

Kojení je výjimečným obdobím pro matku i dítě a nabízí celou řadu fyzických i emocionálních výhod.

Mateřské mléko je ideální potravou pro vyvíjející se trávicí systém dítěte a poskytuje dokonalou rovnováhu živin. Je snadno stravitelné a pomáhá chránit dítě před nemocemi, alergiemi a infekcemi. Je důležité, aby matky věděly, co v těhotenství jíst a čemu se vyhnout.

Obsahuje také protilátky, které pomáhají bojovat proti bakteriím a virům.

Kojení může být prospěšné i pro matku. Pomáhá děloze vrátit se do velikosti před těhotenstvím a může snížit riziko vzniku některých druhů rakoviny, včetně rakoviny prsu a vaječníků.

Může také pomoci snížit hladinu stresu a může dokonce pomoci posílit imunitní systém matky.

Kromě toho všeho může mít také kojení emocionální přínos pro matku i dítě. Může pomoci posílit pouto mezi matkou a dítětem a může pomoci dítěti cítit se bezpečně. Může také dítěti poskytnout pocit pohodlí.

Aby se z kojení vytěžilo co nejvíce, je důležité získat správnou podporu. Navštívením místní zdravotní kliniky nebo komunitního zdravotního centra, je ideální volbou pro poskytnutí podpory a poradenství v oblasti kojení.

Důležité je také dodržovat zdravou stravu a dostatečně odpočívat.

Jedná se o skvělý způsob krmení a péče o dítě a nabízí řadu fyzických a emocionálních výhod pro matku i dítě. Se správnou podporou může být velmi obohacující a výjimečnou zkušeností.

Kdo byl Erich Fromm?

Erich Fromm byl německý psycholog, psychoanalytik a sociální filozof, který významně ovlivnil moderní psychologii. Narodil se v roce 1900 ve Frankfurtu nad Mohanem a vystudoval psychologii na univerzitě v Heidelbergu a v Mnichově.

Frommovo dílo bylo silně ovlivněno psychoanalytickou teorií, zejména teorií Sigmunda Freuda, ale vycházelo také z celé řady dalších zdrojů, včetně marxistické filozofie, náboženských tradic a sociální psychologie.

Mezi Frommova hlavní díla patří Umění milovat (1956), Útěk ze svobody (1941) a Zdravá společnost (1955). V těchto dílech Fromm zkoumal způsoby, jakými se jedinec vztahuje ke společnosti a jak společnost ovlivňuje jeho pocit sebe sama.

Tvrdil, že moderní společnost se stává stále více mechanickou a odcizenou, což vede k pocitům bezmoci a izolace. Aby tomu zabránil, navrhl Fromm systém humanistické psychologie, který se zaměřuje na seberealizaci a rozvoj zdravých vztahů s ostatními lidmi.

Fromm také vytvořil psychoanalytickou teorii osobnosti, kterou nazval „charakterová orientace“. Tato teorie zdůrazňovala význam pochopení toho, jak se utváří charakter člověka a jak ovlivňuje jeho chování.

Tvrdil, že lidé si v reakci na své prostředí mohou vytvořit různé charaktery, což může vést k nepřizpůsobivému chování. Fromm se prostřednictvím své práce snažil poskytnout vhled do toho, jak si lidé mohou vytvořit pozitivnější a produktivnější osobnostní orientaci.

Fromm také rozsáhle psal o konceptu svobody a jeho vztahu k lidské psychologii. Tvrdil, že svoboda může být jak zdrojem osobního osvobození, tak zdrojem úzkosti a nejistoty.

Zkoumal, jak lidé usilují o nalezení smyslu a účelu života a jak tomuto hledání často brání naše potřeba přizpůsobit se očekáváním společnosti.

Frommovo dílo mělo významný vliv na moderní psychologii a filozofii. Je považován za zakladatele humanistické psychologie a jeho vliv je patrný v mnoha současných psychologických teoriích a přístupech.

Jeho myšlenky měly také trvalý vliv na populární kulturu a objevily se v literárních, filmových a televizních dílech.

Jak často dítě kojit a co vše kojení ovlivňuje

Frekvence kojení se různí spolu s kulturou. Například v afrických kmenech kojí matky přibližně každou čtvrt hodinu, tedy mnohem častěji než u nás.

Oproti této kultuře, evropské ženy kojí spíše co 3 až 4 hodiny. Není totiž důležité jak často kojit, ale hlavně kojit pravidelně. Pravidelný denní režim v dítěti vzbuzuje jistotu, důvěru a pocit bezpečí.

Kojenec tak dokáže předvídat a jeho tělo se může na kojení připravit. Před kojením se aktivují leukocyty pro podporu trávení a také se synchronizuje cyklus bdění-spánek.

Pokud dítě důvěřuje, zpravidla mléko přijímá a neodmítá, což jedince doprovází i do budoucna. Kdo by si vzal něco od člověka, který není důvěryhodný a není přímo zřejmé, co od něj čekat? Zvlášť pokud je to něco k jídlu.

Z hlediska psychologie ovlivňuje kojení především vztah matky s dítětem. Matka mu poskytuje uspokojení a dítěti je u ní dobře. Utvářejí se také základy pro vznik vůle, sání je totiž velmi namáhavou činností.

Kojení je spojováno i s rozvojem kognitivních neboli poznávacích procesů. Dítě se snaží vyhledat slast, které dosahuje při sání mléka. Do úst si tedy vkládá nejrůznější předměty, čímž získává informace o jejich velikosti a struktuře.

Kojené děti mají dokonce i vyšší IQ. Zajímavá je studie, kde srovnávali prospěch kojenců a nekojených dětí z matematiky a angličtiny. Ukázalo se, že kojené děti dosahují o něco lepších výsledků.

Psychologické teorie vývoje

Kojení hraje důležitou roli i v několika vývojových teoriích. Asi nejznámější je Freudova teorie psychosexuálního vývoje. Jejím prvním stadiem je stadium orální.

Dítě dosahuje uspokojení pomocí úst. Slast tedy přináší příjem potravy a také zkoumání předmětů. Ve chvíli, kdy dítěti začnou růst zuby, se libido tj. sexuální energie přesouvá do anální oblasti. Slast je nyní prožívána skrze zadržování a vylučování, nikoli skrze ústa.

Dalším autorem, jenž se zabývá kojením, je americký psychiatr a psycholog Harry Stack Sullivan.

Kojení chápe jako první významný interpersonální kontakt. Působí především na orální zónu a také na emoční stav dítěte. Emoční stav závisí na matce.

Ta může mít buďto „dobrý prs“, který přináší uspokojení nebo „zlý prs“ zvaný též „prs úzkostné matky“, který způsobuje tenzi. Je-li dítě vystaveno tenzi dlouhodobě, upadá do tzv. somnolentního odpoutání, což je stav podobný spánku.

U dítěte se projevuje usínáním, dospělí si mohou spánek navodit například užitím drog. Matka tedy může kojením ovlivnit nejen další interpersonální vývoj dítěte, ale také vývoj jeho duševních a motorických schopností.

Mateřské mléko je oproti umělému často upřednostňováno už kvůli jeho ideálnímu složení.

Kontakt s prsem matky je však také velice významnou zkušeností, především kvůli emocionálnímu vývoji. Této zkušenosti může dítě dosáhnout i při krmení z lahve, ovšem v menší míře.

Harry Stack Sullivan

Harry Stack Sullivan byl americký psychiatr a psychoanalytik, který je známý především díky svým vlivným teoriím o interpersonálních aspektech psychiatrie.

Sullivanův nejvýznamnější přínos psychologii spočíval v jeho interpersonální teorii psychiatrie, která se zaměřovala na mezilidské vztahy mezi terapeutem a pacientem.

Podle Sullivana lze pacientovy problémy považovat za důsledek nevyřešených problémů ve vztazích s jinými lidmi. Navrhoval, že porozumění pacientovým mezilidským vztahům je klíčem k pochopení příčiny poruchy a k poskytnutí účinné léčby.

Jeho přístup vycházel z myšlenky, že pacientovo chování a pocity jsou utvářeny jeho vztahy s druhými lidmi a že terapeut by se měl zaměřit na to, aby pacientovi pomohl naučit se tyto vztahy zvládat zdravějším způsobem.

Sullivanovy teorie měly v oboru psychiatrie velký vliv a jeho přístup k léčbě duševních poruch se dodnes používá v mnoha klinických zařízeních.

Jeho interpersonální psychoanalýza byla jednou ze základních teorií při vývoji moderní psychoterapie a jeho dílo je stále studováno a diskutováno psychiatry a psychology po celém světě.