4. května 2015 10:25 | Nela Střádalová kojení kojenec mateřství výživa
„Aby mohla dávat mléko i med, musí být nejen dobrou matkou, ale také šťastným člověkem.“ Tento citát německého představitele humanismu Ericha Fromma krásně vystihuje, k jak významnému spojení mezi matkou a dítětem během kojení dochází.
Kojení je nejen první činností našeho života, ale také prvním interpersonálním kontaktem. Ještě než dojde k přestřižení pupeční šňůry, drží matka své miminko v náručí a hladí jej. Dítě, vedeno svými instinkty i reflexy, vyhledá prs a saje. Dosahuje prvního uspokojení, slastných pocitů, cítí první doteky a teplo matčina těla.
Jak často dítě kojit a co vše kojení ovlivňuje
Frekvence kojení se různí spolu s kulturou. Například v afrických kmenech kojí matky přibližně každou čtvrt hodinu, tedy mnohem častěji než u nás. Oproti této kultuře, evropské ženy kojí spíše co 3 až 4 hodiny. Není totiž důležité jak často kojit, ale hlavně kojit pravidelně. Pravidelný denní režim v dítěti vzbuzuje jistotu, důvěru a pocit bezpečí. Kojenec tak dokáže předvídat a jeho tělo se může na kojení připravit. Před kojením se aktivují leukocyty pro podporu trávení a také se synchronizuje cyklus bdění-spánek. Pokud dítě důvěřuje, zpravidla mléko přijímá a neodmítá, což nás doprovází i do budoucna. Řekněte sami, vzali byste si něco od člověka, kterému nedůvěřujete a nevíte co od něj čekat? Zvlášť pokud je to něco k jídlu.
Z hlediska psychologie ovlivňuje kojení především vztah matky s dítětem. Matka mu poskytuje uspokojení a dítěti je u ní dobře. Utvářejí se také základy pro vznik vůle, sání je totiž velmi namáhavou činností. Kojení je spojováno i s rozvojem kognitivních neboli poznávacích procesů. Dítě se snaží vyhledat slast, které dosahuje při sání mléka. Do úst si tedy vkládá nejrůznější předměty, čímž získává informace o jejich velikosti a struktuře. Kojené děti mají dokonce i vyšší IQ. Zajímavá je studie, kde srovnávali prospěch kojenců a nekojených dětí z matematiky a angličtiny. Ukázalo se, že kojené děti dosahují o něco lepších výsledků.
Psychologické teorie vývoje
Kojení hraje důležitou roli i v několika vývojových teoriích. Asi nejznámější je Freudova teorie psychosexuálního vývoje. Jejím prvním stadiem je stadium orální. Dítě dosahuje uspokojení pomocí úst. Slast tedy přináší příjem potravy a také zkoumání předmětů. Ve chvíli, kdy dítěti začnou růst zuby, se libido tj. sexuální energie přesouvá do anální oblasti. Slast je nyní prožívána skrze zadržování a vylučování, nikoli skrze ústa.
Dalším autorem, jenž se zabývá kojením, je americký psychiatr a psycholog Harry Stack Sullivan. Kojení chápe jako první významný interpersonální kontakt. Působí především na orální zónu a také na emoční stav dítěte. Emoční stav závisí na matce. Ta může mít buďto „dobrý prs“, který přináší uspokojení nebo „zlý prs“ zvaný též „prs úzkostné matky“, který způsobuje tenzi. Je-li dítě vystaveno tenzi dlouhodobě, upadá do tzv. somnolentního odpoutání, což je stav podobný spánku. U dítěte se projevuje usínáním, dospělí si mohou spánek navodit například užitím drog.
Matka tedy může kojením ovlivnit nejen další interpersonální vývoj dítěte, ale také vývoj jeho duševních a motorických schopností. Mateřské mléko je oproti umělému často upřednostňováno už kvůli jeho ideálnímu složení. Kontakt s prsem matky je však také velice významnou zkušeností, především kvůli emocionálnímu vývoji. Této zkušenosti může dítě dosáhnout i při krmení z lahve, ovšem v menší míře.
ZDROJE:
Drapela, V. J. (2001). Přehled teorií osobnosti. Praha: Portál.Langmeier, J., & Krejčířová, D. (1998). Vývojová psychologie. Praha: Grada Publishing .Pouthas, V., & Jouen, F. (2000). Psychologie novorozence. Praha: Grada Publishing.Rogan, W. J., & Gladen, B. C. (1993). Kojení a kognitivní vývoj. [online] Early Human Development. Dostupné z URL: http://www.kojeni.cz/texty.php?id=8.Vágnerová, M. (2005). Vývojová psychologie I. Praha: Karolinum.
Vašutová, M., et al. (2010). Základy biodromální psychologie. Ostrava: Ostravská univerzita.