13. září 2014 13:48 | Michael Tesař deprese smutek úzkost antidepresiva
Blíží se podzim, dny se zkracují, ochlazuje se a babího léta se nedočkáme. Pokud to na vás působí skličujícím dojmem, tak věřte, že nejste jediní. Psychiatři pro tento druh deprese mají dokonce samostatnou diagnózu – sezónní depresivní porucha. Lidově řečeno máte zkrátka podzimní depku.
Lidé často hovoří o tom, že mají depresi nebo „depku“, avšak ne vždy trpí onou depresí ve smyslu Mezinárodní klasifikace nemocní (MKN-10) vydanou Světovou zdravotnickou organizací. Typicky v podzimních a jarních dnech stále více lidí přichází do ordinací psychoterapeutů, psychiatrů ale i praktických lékařů s tím, že najednou dostali depresi. Problém je v tom, že deprese není pouze špatná nebo plačtivá nálada, ale celkový rozvrat řídících duševních funkcí.
Charakteristika onemocnění
Deprese je chorobný smutek, stav duše charakteristický pocity smutku, skleslosti, vnitřního napětí, nerozhodnosti, spolu s útlumem a zpomalením duševního života, ztrátou zájmů, poklesem sebevědomí, úzkosti, únavy, poruchy spánku a příjmu potravy apod. Obdobný výčet symptomů se objevuje všude na internetu a lidé si sami depresi diagnostikují. Jsou pak zděšeni tím, že se na jiných stránkách dozví o tzv. těžkých depresích s psychotickými příznaky a mají strach, že je právě toto nakonec čeká a jen zbytečně vzrůstá jejich úzkost a obava.
Již padesát let se pohybuje výskyt těžké deprese, tedy takové deprese, kterou pozná i laik, v populaci okolo 6%. Jsou nepřiměřeně dlouho přítomny i příznaky jako jsou halucinace, žaludeční, srdeční nebo urologické obtíže, nemocný záporně hodnotí svět i sebe. Dále jsou však přítomny například i bludy, tedy soukromá, mylná a zpravidla nevyvratitelná přesvědčení, která zásadně ovlivňují jednání člověka. Nemocný je pak například bludně přesvědčen, že zavinil něco nesmírně špatného a trpí za to, nemůže spát, nemůže jíst, pomalu ztrácí všechny zájmy a kontakt s dříve milovanými osobami ve víru úzkosti, smutku a sebeobviňování.
Ne vždy však deprese dosahuje takovýchto rozměrů. Vyskytuje se v různých formách, dle závažnosti příznaků od lehké, středně těžké, až po těžkou depresi. Vedle klasické klinické deprese (odborně depresivní fáze) se vyskytují i jiné formy depresí, jako například deprese sezónní. Ta je charakteristická tím, že nelze určit její původ a pravidelně se ozývá na podzim spolu se zkracováním dne. Kromě tradičních léčiv se dá využít i léčba intenzivním světlem o síle 200 luxů po dobu dvou hodin denně. Účinek nastupuje velmi rychle.
Léčba
Většinu depresivních poruch obecně lze zvládnou ambulantně. U složitých případů, kde se objevují sebevražené myšlenky nebo dokonce i pokusy o sebevraždu, je nutná péče v nemocničním zařízení a to formou hospitalizace. Léčba stojí na pravidelném užívání antidepresiv. Doprovodně se užívá i možností psychoterapie, která má vliv na rychlost úzdravy. Nicméně hlavní úlohu zde sehrávají právě léčiva. Ve velmi neobvyklých a těžkých případech může pacient podstoupit i elektrokonvulzivní terapii, tedy léčbu elektrickými šoky. Dále se také užívá již zmíněná léčba světlem – fototerapie.
Je dobré říci, že deprese se skutečně dá zvládnout, i když prvotní dojmy mohou klamat.
Je nesmírně důležité neztrácet naději na uzdravení a dodržovat předepsaný režim, popřípadě docházet na psychoterapii. Velkou úlohu zde sehrává i okolí nemocného. Je důležité být pro něj oporou, nesnažit se nemocného příliš aktivizovat, ale na druhou stranu nelitovat nebo ještě hůře vyčítat mu jeho „špatnou“ náladu. Zároveň je dobré si uvědomit i po zaléčení, že pochmurné myšlenky máme všichni a objevují se v různých situacích. Přestože jsou pro nás nepříjemné, mají jednu velkou výhodu. Poskytují nám jakýsi rámec toho, co je dobrá nálada, které bychom si bez té špatné jen těžko vážili.
ZDROJE:
Beck, A. T. (2005). Kognitivní terapie a emoční poruchy. Praha: Portál.
Berka, J. (2011). Únava jako projev deprese. E-psychologie, 5(2/3). doi:1802-8853
Hartlová, H., & Hartl, P. (2009). Psychologický slovník (2. vyd.). Praha: Portál.
Honzák, R. (19. září 2012). Hyde Park – Psychiatr Radkin Honzák. (Česká Televize)
Křivohlavý, J. (2012).Optimismus, pesimismus a prevence deprese. Praha: Grada.
Neil, N. (2007). Život bez deprese. Praha: Avent-Orion.
Práško, J., Přášková, h., & Prášková, J. (2005). Deprese a jak ji zvládat. Praha: Portál.
Vágnerová, M. (2008). Psychopatologie pro pomáhající profese (4. vyd.). Praha: Portál.
WHO.(1992). Mezinárodní klasifikace nemocí (10. vyd.). Ženeva: WHO.