Když počítačová hra nahradí skutečný život

Plnění úkolů někde ve vesmírné lodi, v elfské vesnici, budování své vlastní dokonalé postavy. Ano, řeč je o počítačových hrách. I když nemáme přesná kritéria, nikdy Vás nenapadlo, kde je pomyslná hranice před zdraví ohrožujícím hraním?

Odborníci z pedagogicko-psychologických poraden se stále častěji potýkají s jevem, který je často označován jako závislost na videohrách. Problematika není zatím příliš prozkoumaná, ale zároveň by nebylo moudré jí nevěnovat patřičnou pozornost.

Háček je v tom, že se počítačové hráčství, stejně jako zvýšená sexuální apetence neboli „závislost na sexu“, neřadí mezi závislosti. Jinými slovy, neexistuje jasná klasifikace tohoto jevu.

Závislost se zpravidla chápe jako chronický stav intoxikace organismu nějakou psychoaktivní látkou, tedy látkou ovlivňující prožívání, myšlení i další oblasti lidského života.

Dále jsou přítomny i abstinenční příznaky, které u řady látek mají velmi agresivní průběh a jedince donutí opět onu látku užít. Nejen proto je odvykání velmi složitý proces, dokladem by mohla být i anonymní hrdinka autobiografického románu My děti ze stanice ZOO.

Kam zařadit hraní počítačových her?

Přestože nejrozšířenější diagnostické klasifikace pro odborníky (MKN-10, DSM-IV) si neumí poradit se zařazením patologického hráčství počítačových her, existují nezávislé iniciativy volající po zařazení tohoto jevu mezi klasické závislosti.

Zatím se hraní počítačových her řadí zejména do kategorie patologické hráčství – gambling, tedy hraní na automatech. To ovšem není totéž, přestože se zde vyskytují obdobné příznaky. Právě z neexistence oficiální diagnózy, nejsou známy ani příznaky, podle kterých se závislost určuje.

Dále lze konstatovat, že některé typy her jsou více či méně návykové. Nedávné výzkumy ukázaly, že hry typu RPG (hry na hrdiny) a FPS („střílečky“ z první osoby) jsou mnohem návykovější než jakékoli jiné hry.

Děje se tak proto, že v těchto hrách hráč jen neprochází úrovněmi, ale získává odměny za správně splněné úkoly a neustále ho tím hra motivuje získat další tzv. EXP (zkušenosti), které rozděluje svojí postavě a získává převahu nad jinými hráči. Čím častěji hráč hraje, tím více bodů získá a tím silnější se stává jeho postava bez většího úsilí.

Některé popsané případy hovoří o jakési kompenzaci hráče mezi vlastním životem a životem postavy. Často se s postavou ztotožní, může dokonce vystupovat v kostýmech, opakovat repliky apod.

To, čeho hráč nemůže dosáhnout v normálním životě, ať to jsou uspokojivé vztahy, získání obdivu či přijetí do skupiny, je mu zde ve značné míře nabídnuto a dovoleno. Vyskytly se dokonce i případy, kdy jedinci mezi sebou navazují intimní vztahy skrze své postavy.

Narušení dimenzí běžného života

Přestože se oficiálně nemluví o hraní počítačových her jako o typické závislosti, vlastně se jako závislost projevuje. Většina jedinců dovede vybalancovat svůj volný čas a hraním strávit jen několik hodin týdně jako u jiné záliby. Excesivní hraní pak zasahuje, jako ostatní závislosti, do všech oblastí jeho života.

• Sociální úroveň – přestává mít vztahy s okolím, neudržuje intimní vztahy, je izolován, ztrácí schopnost jednat tváří v tvář s druhými.

• Školní nebo profesní úroveň – snížení výkonu, špatné vztahy na pracovišti nebo ve škole.

• Finanční úroveň – investování do herních konzolí, her, vylepšení v hrách tzv. add-ons.

• Rodinná úroveň – rozvazování vztahů mezi členy rodiny, časté hádky ohledně hraní.

• Zdravotní úroveň – špatná hygiena, problémy spánku, nesoustředěnost, nedostatek pohybu, špatná strava.

• Emoční úroveň – depresivní nálada až deprese, pocity méněcennosti, úzkost, vyhýbání se lidem, vztek, pocity provinění.

Léčba

Jako každá závislost má i hraní počítačových her svou léčbu. Právě díky nejednotnosti příznaků a neexistenci oficiální diagnózy nemůžeme příliš mluvit o cílené odvykací terapii počítačových hráčů jako u jiných závislostí.

Dnes se většinou postupuje přístupem kognitivně behaviorální terapie (KBT) a to jak pro jednotlivce, tak pro skupiny. Například v Číně nebo Severní Koreji se daří léčit tuto závislost stálým dohledem odborníků, což je ovšem velmi nákladné a náročné řešení.

Většina lidí však dovede celkem spolehlivě držet hraní v rámci únosných mezí a slouží především k relaxaci. Problém však představují zmiňované online RPG hry. Některé weby proto varují zejména dospívající a jejich rodiče před možným vznikem závislosti.

Historie počítačových her

Historie počítačových her sahá až do počátků počítačů, kdy ještě nebyly považovány za herní stroje. Již v 50. letech 20. století se počítače používaly k hraní jednoduchých her, jako je Tic-Tac-Toe nebo Hangman.

S technologickým pokrokem se počítačové hry stávaly sofistikovanějšími a začaly se podobat tomu, co považujeme za tradiční videohry.

V sedmdesátých letech 20. století vznikla první skutečná komerční počítačová hra „Space War!“, která byla vydána pro sálový počítač DEC PDP-10. V roce 1990 se objevily hry „Space War!“ a „Space War!“.

V této době byla vydána řada dalších her pro různé počítače a konzole, včetně Atari 2600 a Magnavox Odyssey.

V osmdesátých letech vznikly první osobní počítače, například Commodore 64, které přinesly hry pro široké masy. V tomto desetiletí byly také vydány kultovní hry, jako například Donkey Kong, Pac-Man a Tetris.

V této době začaly vycházet první časopisy o počítačových hrách, například PC Gamer, který vychází dodnes.

Devadesátá léta znamenala vzestup žánru stříleček z pohledu první osoby díky vydání her Wolfenstein 3D a Doom. Toto desetiletí s sebou přineslo také zlatý věk počítačových her, protože byly vydány populární tituly jako Civilization, SimCity a Myst.

Koncem 90. let se objevila 3D grafika, která způsobila revoluci v tomto odvětví a připravila půdu pro hry jako Half-Life a Counter-Strike.

V roce 2000 se objevily masivně multiplayerové online hry na hraní rolí (MMORPG), kdy byly uvedeny hry jako World of Warcraft a Runescape. V tomto desetiletí se také objevily digitální distribuční platformy, jako je Steam, který se stal de facto platformou pro hraní na PC.

Zajímavosti o počítačových hrách

• První hra pro PC byla vytvořena v roce 1971 a jmenovala se „Spacewar!“. Vytvořil ji Steve Russell a byla to první hra určená pro minipočítače.

• Nejstarší hrou na PC, která obsahovala 3D prostředí, byla hra „The Colony„, která byla vydána v roce 1983.

• První hrou na PC, která obsahovala plně pohyblivé video, byla hra „Wing Commander„, která byla vydána v roce 1990.

• První plně animovanou hrou s hlasem byla hra „Myst„, která byla vydána v roce 1993.

• Nejprodávanější PC hrou všech dob je „The Sims„, které se od jejího vydání v roce 2000 prodalo více než 175 milionů kopií.

• Nejdéle prodávanou herní sérií pro PC je „The Elder Scrolls„, která od svého prvního dílu v roce 1994 vydala sedm her.

• Nejdražší PC hrou všech dob je „Star Citizen„, jejíž vývoj stál přes 200 milionů dolarů.

• Nejoblíbenějším žánrem PC her jsou střílečky z pohledu první osoby, které tvoří 22 procent všech prodejů PC her.

• Nejúspěšnější free-to-play PC hrou je „Dota 2„, kterou měsíčně hraje přes 12 milionů hráčů.

V současné době je trh s počítačovými hrami větší než kdykoli předtím, a to díky růstu elektronických sportů a dostupnosti výkonného hardwaru.

Hraní na PC již není vyhrazeno pouze pro hardcore nadšence; nyní může kdokoli vzít do ruky ovladač a užívat si nejnovější hry. S dalším vývojem technologií se bude vyvíjet i svět počítačových her. Když už někdo hraje počítačové hry, měl by vědět, jak vyčistit počítač, aby zajistil jeho optimální výkon. Hráči mobilních her, kteří často stahují obsah z nejrůznějších zdrojů, by se měli také preventivně naučit, jak poznat virus v mobilu.

ZDROJE:

Antonius Van Rooij, G.-J. M. (2010). Video game addiction and social responsibility. Addiction Research & Theory, roč. 18, č.5, stránky 489-493.ISSN 16066359.

Atkinson, R. L. (2003). Psychologie (2. vyd.). (Petržela, Brejlová, Herman, Překl.) Praha: Portál.

Conrad, B. (nedatováno). TechAddiction. Získáno 12. listopad 2012, z http://www.techaddiction.ca/computer_game_addiction.html#.UKESHORdM38

Dolejš, P. (2007). Hraní počítačových her jako specifický problém období dospívání. České Budějovice: Jihočeská univerzita.

Hartlová, P. H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.

Rektor, T. (3. březen 2013). Příběh Jirky: Žena je závislá na počítačové hře. O rodinu se nestará. Načteno z OnaDnes.cz: http://ona.idnes.cz/pribeh-jirky-zena-je-zavisla-na-pocitacove-hre-o-rodinu-se-nestara-p9e-/vztahy-sex.aspx?c=A120316_114045_vztahy-sex_jup

TechAddiction. (nedatováno). Získáno 11. listopad 2012, z Video Game Addiction Symptoms and Signs: http://www.techaddiction.ca/symptoms_of_video_game_addiction.html#.UKEZLuRdM38

TechAddiction. (nedatováno). Získáno 12. listopad 2012, z Why are video games addictive?: http://www.techaddiction.ca/why_are_video_games_addictive.html#.UKEZlORdM38

Závislost na počítačích a počítačových hrách. (3. březen 2013). Načteno z Pedagogicko-psychologická poradna Brno: http://www.poradenskecentrum.cz/pocitacova-zavislost.php