2. září 2014 14:05 | Jaroslav Pustina psychoterapie holotropní dýchání psychiatrie transpersonální psychologie
První den své dvoudenní přednášky věnoval prof. Grof shrnutí klíčových témat transpersonální psychologie.
Kolem půl desáté, kdy jsem dorazil do Betlémské kaple na pražském Starém městě, bylo již předsálí plné nedočkavých hostů, kteří si přišli poslechnout zakladatele humanistické a transpersonální psychologie a objevitele holotropního dýchání. Krásný prostor Betlémské kaple, kde kázal mistr Jan Hus na svou dobu velmi odvážná kázání, se jevil jako ideální volba pro přednášku kontroverzního myslitele snažícího se překonat hlubokou propast mezi materiálním a spirituálním vnímáním světa.
Kontroverzní věda nebo pseudověda?
Stanislav Grof v úvodu vyjádřil vděk i za ocenění, která v minulosti získal právě ve své rodné zemi, navzdory tomu, že „nikdo doma prorokem“. Zmiňme cenu VIZE 97 Dagmar a Václava Havlových za netradiční přínos vědě a neostýchal se uvést i dvě anticeny Bludný balvan, udělované českým spolek Sisyfos za tzv. pseudovědu.
Dále se již věnoval výkladu základů transpersonální psychologie. Posluchači se v první části přednášky dozvěděli její filosofické základy, které vycházejí z myšlenkových tradic Dálného východu. Kromě nich může ale transpersonální psychologie zastřešit i ostatní náboženství a duchovní tradice.
„Každý člověk v sobě nese jiskru kosmické kreativní energie.“
„Konečná jednota člověka s božským je nejhlubší tajemství, které představuje mystické jádro všech velkých spirituálních tradicí.“
Holotropní zážitky a jejich zdroje
Holotropních zážitků je dle Grofa celá řada. Jedním z hlavních zdrojů, který můžeme sledovat v mnoha kulturách, jsou různé iniciace, šamanské rituály a spirituální tradice. Často jsou spojeny s transformací jedince skrze zážitky vlastní smrti a znovuzrození. V oblasti náboženství známe celou řadu božstev a mytologických postav, které prošly podobným procesem (Isis, Demeter, Quetzalcoatl, Ježíš atd.). Cest, jak dosáhnout rozšířeného čili změněného stavu vědomí, je pochopitelně více a patří mezi ně jóga, meditace, modlení, psychoaktivní látky nebo i sport.
Dále se profesor Grof věnoval oblastem, ve kterých lze holotropní stavy vědomí zkoumat. Místem, které se logicky nabízí, jsou psychiatrické léčebny, dále pak lze studovat experimenty se senzorickou deprivací, praktikovat jím objevené holotropní dýchání a v neposlední řadě provázet pacienty jejich tzv. psychospirituálními krizemi, které se pomalu dostávají do povědomí i konzervativněji laděnému spektru odborníků.
“Holotropní stavy fungují jako mikroskop či teleskop. Umožňují studovat jevy, které normálně nemůžeme pozorovat.”
Hoffmanův objev a bicykl
Po krátké přestávce přednáška pokračovala prezentací fotografií Stanislava Grofa s objevitelem LSD Albertem Hoffmanem a stručným popisem objevu této psychoaktivní látky. Přednášející se zaujetím vyprávěl, jak Hoffman po náhodném objevu LSD požil 250 mikrogramů této látky a silně předávkován se vracel domů na kole v doprovodu své asistentky.
Pro tehdejší vědu to byla senzace. Nikoli ale z důvodu objevu nové psychoaktivní látky nebo kvůli Hoffmanově schopnosti jezdit na kole pod vlivem psychedelik, nýbrž pro její neobvykle silný účinek. LSD bylo považováno za svatý grál léčby schizofrenie, protože umožňoval se na několik hodin vžít do prožívání pacientů s touto nemocí a lépe popsat svět, ve kterém žijí.
Nástin změny paradigmatu psychologie
Změna paradigmatu, kterou výzkum změněných stavů vědomí podle Grofa v budoucnu přinese „sblíží spiritualitu a vědu.“ Současné vědecké bádání staví na tom, že vědomí je produktem mozku. Poznatky transpersonální psychologie ale spíše svědčí o tom, že mozek je jen přijímač, podobně jako televizní anténa. Jedním z důkazů pro toto tvrzení jsou tzv. zážitky blízké smrti, kdy pacienti, kteří prožili klinickou smrt, se po oživení vracejí do svého těla a dokážou detailně popsat, co se s nimi během jejich smrti dělo, co kdo v jejich blízkosti dělal a další podrobnosti, které viděli z pohledu vědomí vznášejícího se nad vlastním tělem.
Po obědě se většina posluchačů seřadila do dlouhé fronty dychtíc po podpisu legendy transpersonální psychologie. Na všechny se ale nedostalo. Doba vyhrazená pro autogramiádu byla neúprosně krátká.
Emoční a psychosomatické poruchy z hlediska transpersonální psychologie
Druhý blok přednášek začal výkladem architektury emočních a psychosomatických poruch. Tradiční psychoterapeutické školy jdou podle Grofa jen po povrchu problémů a neuvědomují si skrytý transcendentní potenciál jedince a jeho léčivou moc. Terapie musí jít zpátky až k porodu pacienta a někdy dokonce i do minulých životů. V holotropních stavech se také mohou vynořit čistě mýtické obrazy a některá sezení pak mohou dokonce připomínat exorcismus.
Úspěšnost terapie je dle Grofa podmíněna spíše osobou terapeuta, která klienta provází na cestě jeho sebeobjevování než terapeutickou školou, z níž vyšel. Holotropní prožitky, k jakým v sezeních dochází, jsou dány obsahem vědomí i nevědomí daného účastníka sezení, jakož i silou emočního náboje, který nesou.
Co nám přinese změna paradigmatu?
Výzkum holotropních stavů vědomí může současné psychologii pomoci rozšířením mapy lidské psýché, novým pojetím hmoty a vědomí a terapeutickými technikami reflektujícími perinatální a transcendentální témata.
Naopak bez revize paradigmatu oborů zabývajících se psychikou podle Grofa nepochopíme pravou hloubku psýché a spirituality. Budou se nám jen nadále kupit poznatky, jež nebudeme schopni zahrnout do současného pojetí psychiky a zůstanou tak anomálními fenomény na okraji vědy.
Hologramy a perinatální matrice
Poslední část přednášky byla tvořena dvěma základními tématy. Prvním byl výklad principu fungování hologramů a jejich vlastností, z nichž nejdůležitější pro transpersonální psychologii je jednota celku a jeho částí. Prof. Grof citoval mimo jiné Erwina Laszló, který tvrdil, že vše, co se kdy stalo, je ve světě holograficky zaznamenáno. Lidé jsou pak přijímači holografického signálu. Fyzicky jsme sice oddělené bytosti, ale při rozšířeném stavu vědomí se napojujeme na celek holografického obrazu světa a jeho kompletní paměti.Poslední tématem pak byly bazální perinatální matrice. Prof. Grof vysvětlil základní principy porodního traumatu, které se odehrává ve čtyřech stádiích (BPM I – IV). Různé poruchy a duševní nemoci dle něj pramení právě z porodního traumatu. Pocity úzkosti tak mohou být například asociovány s obtížným průchodem úzkými porodními cestami. Tyto obsahy jsou svázány s konkrétními archetypálními obrazy (např. s obrazem hrdiny nebo s tématem vyhnáním z ráje apod.).Na úplný závěr ještě prof. Grof ukázal kresby své pacientky, která prožila transcendentní smrt a znovuzrození. Každý obraz detailně popsal a vysvětlil v kontextu perinatálních matric.
Vyčerpávající výklad skončil prof. Grof krátce po sedmé hodině večer a sklidil za svůj výstup dlouhý potlesk. Zítra se ponoříme hlouběji do specifických témat transpersonální psychologie, prenatálních stádií života a kazuistik.
Reportáž z druhého dne je ZDE.