Nyktofobie – strach ze tmy

Pokud má člověk strach z chození z práce za tmy, jedná se o zcela přirozený strach o osobu. Co když se ale tento strach rozšíří a člověk se bojí se ve vlastním bytě nebo ve své posteli, které jsou symboly bezpečí?

Chorobný strach z noční tmy nebo ze tmy vůbec zvaný nyktofobie patří mezi méně frekventované fobie. Přestože není tato úzkostná porucha tak častá, tak osobě, která jí trpí, velice zasahuje do života.

Pojmu nyktofobie předcházel původní název a tím byla achluofobie, tedy strach ze tmy. V některých případech je nyktofobie kombinována s hypnofobií neboli strachem z usnutí. Je zde velice důležité, kdy jde o normální strach a kdy se obavy staly fobií.

Strach z tmy

Strach ze tmy, známý také jako nyktofobie, je iracionální strach ze tmy nebo z noci, který může postihnout lidi jakéhokoli věku. Jedná se o velmi častou fobii, která může být velmi obtěžující a narušovat každodenní život.

Na základní úrovni je strach ze tmy obvykle strachem z neznámého. Lidé mohou být úzkostní, protože nevidí, co je kolem nich, nebo se bojí toho, co může číhat ve stínech. Lidé trpící nyktofobií se mohou obávat, že se ve tmě setkají s nějakou formou nebezpečí nebo újmy.

Příznaky nyktofobie mohou být fyzické, psychické nebo emocionální. Fyzicky se lidé mohou potýkat s třesem, pocením, nevolností a zrychleným dýcháním. Psychicky se mohou potýkat s myšlenkami nebo neschopností soustředit se. Po emocionální stránce mohou lidé pociťovat extrémní strach nebo paniku, když jsou vystaveni tmě.

Existuje řada způsobů léčby nyktofobie. Nejběžnější léčbou je kognitivně-behaviorální terapie, která pomáhá člověku identifikovat a zpochybnit jeho iracionální myšlenky a obavy.

Další možností léčby je expoziční terapie, při níž je osoba postupně vystavována tmě v bezpečném a kontrolovaném prostředí. Ke zvládnutí pocitů úzkosti lze využít také relaxační techniky, jako je meditace a hluboké dýchání.

Je důležité, aby lidé s nyktofobií vyhledali pomoc odborníka na duševní zdraví. Díky správné léčbě se lidé mohou naučit svůj strach ze tmy zvládat a získat zpět kontrolu nad svým životem.

Strach, který nemají jen děti

Pokud se člověk bojí v noci jít sami po ulici, bojí se, že by ho někdo mohl přepadnout, jedná se o zcela přirozený strach o osobu, který máme díky evoluci daný.

Ovšem v momentě, kdy se lidé bojí ve vlastním bytě, při usínání ve své posteli, kde by se měli cítit naprosto uvolněně a bezpečně, se již může jednat o fobii. Zvláště pokud se bojí neznámého útoku, mají svá strašidla, kvůli kterým je pro ně usínání nesnesitelným strachem.

Boj proti strašidlům

Při nyktofobii se vyvíjejí specifické projevy chování, které tuto poruchu charakterizují. Nyktofobici se snaží oddálit čas usnutí například četbou knih nebo jinou činností, díky které mohou ještě chvíli být vzhůru a oddálí tím úzkost z toho, že budou muset do tmy.

Většina z nich ovšem v úplné tmě neusíná, používají totiž malé noční světélko do zásuvky, které se většinou nechává na noc v blízkosti dětské postýlky. I přesto je pro ně tento strach nesnesitelný. Dlouho po ulehnutí do postele jsou vzhůru a snaží se přivyknout si tmě.

Chvíli trvá, než začne člověk ve tmě rozeznávat obrysy nábytku a jednotlivé předměty. Během této doby je pro ně naprosto nemožné usnout. Ovšem proces usínání není při nyktofobii jediným problémem.

Časem se strach přenáší i do jiných situací. Ráno po probuzení jedinec rozsvítí všechna světla v bytě, aby se na krátkou dobu uklidnil. Velká úzkost, která někdy může přejít až do panického záchvatu, může nastat i při výpadku elektrického proudu v době, kdy už je venku tma. V tomto případě je již krajně vhodné vyhledat pomoc.

Příčiny a léčba

Dosud není znám přesný původ této poruchy. Příčinou může být traumatický zážitek nebo nepříjemná situace v minulosti jedince. Další příčinou ovšem může být i vlastní fantazie.

Právě pomocí fantazie si postupem času lze z obyčejného strachu, který pociťuje mnoho lidí, vytvořit naprostý horor. Ať už se u člověka nyktofobie rozvinula jakkoliv, je třeba se tohoto chorobného strachu zbavit dříve, než začne příliš zasahovat do života.

Při léčbě nyktofobie se používají dvě ověřené cesty. Těmi jsou jednak farmakoterapie a pak také psychoterapie, kde má největší úspěch kognitivně behaviorální terapie. Při léčbě farmaky se nepoužívají léky na spaní nebo na uklidnění.

Na těch může snadno vzniknout závislost a místo jednoho problému by byl na světě problém další. Užívají se antidepresiva na depresi, na kterých závislost nevzniká. Účinek zpravidla nastupuje po několika týdnech a je dobré léky brát minimálně po dobu půl roku.

Daleko úspěšnější je psychoterapie, kdy se jedinec s pomocí terapeuta snaží strach překonávat. Postupně odhazuje pomůcky, jako jsou již zmiňovaná noční světélka, která by nadále fobii udržovaly. Jedině tímto způsobem se jedinec může navrátit k plnohodnotnému životu.