7. května 2015 21:51 | Eva Kulhánková Asertivita manipulace kontramanipulace
Každý z nás určitě někdy navštívil divadlo, a někteří dokonce i loutkové divadlo. Rádi se díváme na výplody fantasie aktérů, kteří pohybují vtipně loutkami. Ale co když jsme my sami někým ovládáni? Co když se staneme loutkami, které se vtipně pohybují po trase, kterou nám kdosi určí? Jak zpřetrhat nitky, které nás ovládají?
Problematika definice manipulace
Pojem manipulace pochází z latinského manipulo, které znamená „dělat něco rukama“. I proto slovo manipulace nemůžeme chápat pouze v negativním smyslu. Dnes ho můžeme používat i v dalších významech – například manipulace s předmětem, manipulace s jazykem. V negativním významu byl pojem poprvé použit v roce 1964 pro nepoctivé ovlivňování voličů. Synonymními pojmy jsou intrikářství, machinace, pikle, podvod nebo hrátky. Manipulace tedy ukrývá takové jednání, které zpravidla není čestné a které se provádí za zády manipulovaného. Manipulativní jednání i cíl jsou manipulovanému objektu neznámy. Důležitým okamžikem je uvědomění si, že manipulace je odebrání svobodné vůle manipulovanému. Manipulovaný se myslí, že jedná podle vlastního uvážení. Ve skutečnosti je ale pouhým nástrojem manipulátora.
Jak tedy manipulaci stručně definovat?
Manipulace = skryté, zákulisní, podvodné, pletichářské jednání, s využitím něčí neznalosti nebo naivity, chytré intrikaření skryté za paravánem zdání, jehož záměrem je dosáhnout pro sebe maximálního prospěchu na úkor někoho jiného.
Charakteristiky a mechanismy manipulace
Manipulaci můžeme charakterizovat pomocí několika bodů:
- Manipulovaná osoba si není vědoma toho, že by byla ovlivňována.
- Manipulátorovi jde pouze o svůj prospěch a nebere ohledy na zájmy ovlivňované osoby (někdy manipulátorův cíl a cíl manipulované osoby mohou být stejné, to ale neznamená, že je manipulace v pořádku).
- Manipulátor využívá nevědomosti, naivity nebo dobrosrdečnosti manipulovaného, který se pro něj stává pouze prostředkem k dosažení cíle.
- Manipulace může být záměrná i nevědomá (například záchvaty slz).
Manipulace je většinou skrytá, stejně jako role manipulátora. Většinou se jedná o nadřízeného, vychovatele nebo prodejce. Ale může to být i osoba v roli manžela/manželky, dítěte nebo kamaráda. Ve svých rolích se snaží vystupovat naprosto nezištně a s altruistickou maskou. Tyto osoby se snaží navodit dojem, že jednají ve prospěch manipulované osoby, nebo se mohou pokusit vyvolat pocit viny, strachu nebo soucitu.
Je důležité zmínit, že někteří lidé si roli manipulovaného užívají. Jsou to osoby, které se nerady rozhodují, které nerady přebírají zodpovědnost za své činy. Je jim dobře v roli pasivní loutky.
Manipulativní techniky
Manipulativní techniky se odvíjí od druhu manipulátora. Nejznámějším dělením je Shostromova typologie manipulujících, ve které popisuje 9 manipulativních osobností.
1. DiktátorDiktátor využívá k prosazení svého především vliv autority. Tento manipulátor se často vyskytuje na vedoucích pozicích.
„řekl jsem, a dost…!“
2. ChudáčekTento typ zakládá svoji manipulaci především na tom, že se snaží působit jako člověk s handicapem. Chce, aby si manipulovaná osoba myslela, že trpí pocitem méněcennosti.
„udělal bych to sám, ale podívej se, jak to teď mám v životě těžké…“
3. Počtář Počtář je člověk, který se řídí heslem, něco za něco. Velmi dobře ví, pro koho v minulosti co udělal a využívá to jako způsob manipulace. Toto jednání je založeno na recipročním vztahu. Když já pro tebe něco udělám, ty pak něco uděláš pro mě.
„Pamatuješ, jak jsem ti minule pomáhal s tím úkolem?“
4. BřečťanTento typ se snaží manipulovat prostřednictvím závislosti na ostatních.
„bez tebe to nezvládnu…“
5. DrsňákDrsňák se snaží manipulovaného dotlačit tam, kam chce, nadávkami a hrubostí.
„Tohle by nezvládl jenom naprostý blbec!“
6. ObětavecObětavce najdeme nejčastěji v roli ženy, a to především matky.
„Udělám to všechno sám/sama, i když nad tím strávím celou noc a zase se nevyspím.“
7. Poslední spravedlivý Na rozdíl od předchozího typu se tento vyskytuje spíše u mužů. Manipulátor svoji oběť kritizuje a snaží se v ní vyvolat pocity viny.
„Kdybys opravdu chtěl/a, tak to uděláš.“
8. OpatrovatelOpatrovatel si myslí, že jenom on sám ví, co je nejlepší. Často se zde nejedná o manipulaci v negativním smyslu, protože se vyskytuje u rodičů, kteří chtějí pro dítě opravdu to nejlepší.
„Jestli tam chceš jít, tak nebudeš pít alkohol.“
9. MafiánMafián používá stejné metody jako diktátor, ale navíc k tomu přidává jakýsi příslib ochrany.
„udělej to a já mu neřeknu, že jsi na to zapomněl/a…“
Manipulativních technik je samozřejmě mnohem víc a mohou se vzájemně kombinovat. Ale obecně můžeme říct, že každý manipulátor se v nás snaží navodit určitý pocit. Ať už je to pocit viny, soucitu nebo dobrého sebehodnocení („Vy, vypadáte jako nejdůvěryhodnější člověk v místnosti…“). A prostřednictvím tohoto pocitu dosáhnout svého plánovaného cíle (odpovědi, udělání úkolu za něj apod.).
Jak se manipulaci bránit?
Abychom vůbec mohli na manipulaci reagovat, musíme nejdříve rozpoznat, že s námi někdo manipuluje. Vlastnosti manipulátora vychází z typologie uvedené výše. Manipulátor jako člověk, který lže, hraje na emoce, snaží se být autoritativní apod. Jeho nečestné úmysly může prozradit i neverbální komunikace. Manipulující může působit vlažně, vyhýbat se očnímu kontaktu, výrazně gestikulovat, může mluvit velmi hlasitě, nebo naopak velmi potichu. Například pokud se nás manipulátor snaží ovlivnit hrubostí a autoritou, pravděpodobně bude výrazně gestikulovat a bude hlasitě mluvit.
Pokud máme podezření, že jsme někým manipulováni, měli bychom si položit otázku, zda to, co děláme, opravdu chceme. Zda jsme opravdu chtěli na tenhle firemní večírek, zda nám nevadí vzít směnu navíc apod. Dojdeme-li k závěru, že to nebylo tak úplně naše svobodné rozhodnutí a příště už nechceme skákat, jak určitý člověk píská, můžeme si osvojit jisté metody, kterými manipulujícího znejistíme nebo odradíme od manipulace.
• KontramanipulaceKontramanipulace je způsob jakéhosi zamlžování. V rozhovoru s manipulujícím používáme neurčité, obecné pojmy (člověk místo já). Někdy se uplatní humorné poznámky i na vlastní účet nebo ironie. Dobré je zůstat naprosto v klidu, usmívat se, jednat zdvořile, nedávat najevo vztek nebo jiné pocity. Při zahnání do kouta, se můžeme stručně omluvit, ale rozhodně se neospravedlňovat.
Mezi věty, které zde můžeme použít, patří například: to je váš názor, to je možné, to se může stát každému (člověku).
• AsertivitaMyslím, že jednou z nejdůležitějších dovedností obecně při setkávání s lidmi je schopnost asertivity. Asertivita jako zdravé sebeprosazování. Je to takové jednání, kdy umíme říct svůj názor, říct ne i udělat kompromis, jednat s druhým s respektem a klidně vyjadřovat své myšlenky. Patří sem i nácvik tzv. pokažené gramofonové desky, kdy neustále opakujeme, co máme na srdci, dokud nás manipulátor „neuslyší“.
Asertivita, způsob, jak si stát za svým, ale přitom brát ohled na zájmy druhých. Můžeme tím dosáhnout svého, aniž bychom šli přes mrtvoly.
Měli bychom mít neustále na mysli, že vlastnosti manipulátora nejsou jenom negativní. Kde je noc, je i den. Manipulátor třeba nezná jiné strategie, jak se dostat k cíli nebo manipulaci používá jako způsob obranných mechanismů. Někdy je manipulátor ten, který potřebuje doopravdy pomoci.
Samozřejmě, že se manipulace vyskytuje v mnoha oblastech našeho života. Příkladem může být podprahová reklama nebo politická sféra. Na druhou stranu, neměli bychom obviňovat z manipulace každého, kdo nás požádá o pomoc nebo někoho, kdo v afektu řekne: „Ale já bych to pro tebe taky udělal.“ Proto bych na závěr dala všeobecně platné heslo, kterým bychom se alespoň částečně měli řídit a které podle mě vystihuje nejlepší prevenci před manipulací. Důvěřuj, ale prověřuj.
ZDROJE:
Beck, G. (2007). Zakázaná rétorika: 30 manipulativních technik. (5. vyd., 266 s.) Praha: Grada.Ševčíková, I. (2008). Manipulace jako prostředek dosahování sledovaných cílů v sociálních vztazích (Master´s thesis). Vojtková, J. (2007). Maska lidskosti – manipulativní chování člověka jako společensko pedagogický problém (Bachelor´s thesis).
Wróbel, A. (2008). Výchova a manipulace: podstata manipulace, mechanizmy a proces, vynucování a násilí, propaganda. (Vyd. 1., 199 s.) Praha: Grada.