Myšlenky rozprostřené v mapách

Hodí se myšlenkové mapy pouze do světa obchodu nebo je lze využívat i jinak? V čem jsou tak úžasné a jsou pro všechny to „pravé ořechové“?

Představitel pojmu myšlenkových map, jejich „vynálezce“ a propagátor Tony Buzan mluví ve své knize Myšlenkové mapy v byznysu o tom, že „používání myšlenkových map je správným a efektivním způsobem, jak maximalizovat váš obchodní potenciál“.

Co jsou myšlenkové mapy?

Myšlenkové mapy jsou účinným nástrojem pro organizaci myšlenek, nápadů a dat. Poskytují vizuální znázornění informací, které vám pomůže lépe pochopit, analyzovat a zapamatovat si informace.

Jde o diagram s ústřední myšlenkou nebo konceptem obklopeným souvisejícími myšlenkami, obrázky a slovy. Jedná se o vizuální způsob uspořádání informací, který usnadňuje jejich pochopení a zapamatování.

Myšlenkové mapy se často používají ke zkoumání témat, zjišťování souvislostí mezi myšlenkami a sledování postupu při realizaci projektů. Lze je použít k brainstormingu, řešení problémů, plánování a dalším účelům.

Brainstorming

Brainstorming je účinný a oblíbený nástroj, který používají týmy i jednotlivci k vytváření nápadů a hledání řešení problémů.

Jedná se o účinnou techniku, která podporuje kreativní myšlení a podporuje spolupráci a může pomoci rychle a snadno generovat širokou škálu nápadů.

Zahrnuje rozdělení problému na menší části a následné důkladné prozkoumání každé části s cílem přijít s kreativním řešením. Tento proces se často používá ve skupinách, ale lze jej provádět i individuálně.

Prvním krokem brainstormingu je definování problému. To pomáhá soustředit myšlení a zajistit, aby všichni účastníci byli na stejné vlně.

Po definování problému je důležité stanovit časový rámec brainstormingu. To pomůže udržet diskusi soustředěnou a zajistí, že každý bude mít dostatek času na svůj příspěvek.

Po definování problému a stanovení časového rámce může skupina začít generovat nápady. Je důležité mít na paměti, že všechny nápady by měly být během brainstormingu přijímány a nikoli kritizovány.

To podporuje účastníky v tom, aby se cítili svobodně a podělili se o své nápady, i když se jim zdají trochu bláznivé. Skupina by se také měla snažit navázat na nápady ostatních tím, že přidá své vlastní návrhy a myšlenky.

Po vytvoření nápadů je následně důležité je přezkoumat a upřesnit. To pomáhá zajistit, aby nápady byly dobře promyšlené a proveditelné.

Vytváření myšlenkové mapy

Při vytváření myšlenkové mapy by se mělo začít tím, že se do středu stránky zapíše ústřední myšlenku nebo koncept.

Poté se nakreslí od středu odbočky, které spojují související myšlenky, pojmy a fakta. Mohou se také přidat obrázky a symboly, které pomohou informace ilustrovat.

Jedná se o skvělý prostředek k brainstormingu nápadů, ujasnění myšlení a vymýšlení kreativních řešení problémů. Lze je také použít k plánování projektů a sledování úkolů.

Užitečné jsou také při studiu, protože vám pomohou uspořádat informace a snadněji si zapamatovat fakta.

Mimo jiné také poskytují vizuální způsob uspořádání a pochopení informací, takže jsou skvělým nástrojem pro každého, kdo chce zlepšit svou schopnost kritického a kreativního myšlení.

Ať už je člověk umělec, student nebo vedoucí pracovník firmy, myšlenkové mapy mohou pomoci uspořádat a zapamatovat si informace, vymýšlet nové nápady a plánovat projekty.

Kdy je lze využít?

Jedna z knih od T. Buzana pojednává přímo o využití myšlenkových map v byznysu. Vyzdvihuje jejich přínos například při poradách, brainstormingu s kolegy, třídění myšlenek, vytváření kreativních nápadů a usměrňování podnikatelských cílů.

Pro některé manažery to tedy může být vhodná pomůcka pro vytváření strategií a předávání informací svým dalším kolegům a podřízeným. Základem je samozřejmě se s nimi naučit dobře pracovat.

A co využití pro ostatní lidi, kteří nejsou vedoucí týmu a neřídí společnosti, mohou být myšlenkové mapy užitečné také pro tyto osoby?

Samozřejmě že ano. Každá osoba prošla školní docházkou, kde může být tvorba těchto map využitelná při učení nové látky, opakování starých vědomostí, spojování již naučeného do souvislostí nebo při tvorbě prezentací.

Cíl byl však pokaždý stejný, kdy bylo zapotřebí myšlenky předat širšímu obecenstvu a záleželo na tom, aby ostatní dobře pochopili souvislosti.

I v běžném životě se ale tato znalost a schopnost tvořit může hodit, například při třídění vlastních myšlenek při řešení složitého problému – ať již v zaměstnání, v rodině, či v osobním životě.

Utřídění myšlenek

K této tématice je vhodné uvést také jeden příklad ze života.

Při stavbě rodinné domu je potřeba myslet na opravdu mnoho věcí najednou – kdy přivezou beton, kdy přijedou udělat střechu, kolik lidí je vlastně potřeba sehnat k té či oné činnosti?

A do toho se prolíná vybírání typu podlahy, barvy oken, spotřebičů v kuchyni atd., aby vše bylo připravené včas a mohlo se rovnou pracovat a montovat.

Utřídit všechny tyto proměnné například v Excelu je celkem jednoduché, ovšem v tomto případě ne moc vyhovující.

Při využití myšlenkové mapy se ale získá dobrý náhled na celou situaci, lze utřídit jednotlivá odvětví na menší a menší detaily, propojit věci, které na sebe navazují či je potřeba je dělat zároveň a mít vše přehledné tak, aby se na nic nezapomnělo.

Nevzniká tedy nic nového, nic kreativního, ale minimálně je to celkem vhodný způsob k utřídění myšlenek a propojení spolu souvisejících činností (a pro někoho může být kreslení takové mapy i zábava a uklidnění).

Klady

Jak již bylo naznačeno výše, při organizaci složitějšího problému je nespornou výhodou pohled z „ptačí perspektivy“, kdy má osoba ucelenější náhled na danou problematiku a může spojovat věci, které spolu souvisí a zjišťovat jaký na sebe mají nebo mohou mít vliv apod.

Mozek každého člověk podle T. Buzana nefunguje lineárně, tak jak je většina poznámek srovnaná za sebou. Je pro něj typičtější takovéto paprskovité fungování kdy z jednoho tématu pramení několik dalších a na ty navazují opět jiné a jiné.

Vytvořením této mapy se tedy napomáhá mozku zapisovat myšlenky tak, jak přicházejí a jak jsou přirozeně organizované. T. Buzan připodobňuje vzhled myšlenkových map k organickým podobám života jako jsou žilnatiny na listech stromu, větve stromů, stavba neuronu apod.

Výhodou těchto map je také to, že díky výtvarnému zpracování, grafickým prvkům, obrázkům, symbolům apod. vyhovuje především lidem, kteří upřednostňují vizuální typ učení, a těchto lidí je většina.

Pro mnoho lidí je příjemnější učit se či organizovat nové poznatky pomocí obrázků, barev a symbolů, než pomocí obyčejného textu.

Zápory

Z textu výše ovšem ihned vyplývá také nevýhoda pro ty, kterým vizuální opora při učení příliš nepomáhá, neboli existují lidé, kterým prostě tento způsob třídění a učení nevyhovuje.

Další nevýhodou je, že při tvorbě myšlenkových map, většinou nelze do obrázku začlenit delší text, který je pro učení některých témat důležitý.

Stejně tak jako ne každá látka či téma, které je potřeba zpracovat, lze utřídit hierarchickým způsobem (i když možná je to právě o tomto kreativním způsobu uvažování, který pomůže i z obyčejných témat vytvořit mapu, která bude pro učení přínosem).

A nakonec je také potřeba zmínit, že ačkoliv se o myšlenkových mapách hovoří již několik desítek let, stále nejsou natolik populární, aby s nimi byla obeznámena širší populace a běžně se využívaly například ve školách.

Pro některé rigidnější typy osob, které jsou spokojeny se zavedenými formami učení, pak může být obtížné učit se, nebo se jen vyznat v tomto postupu a efektivně z něj získávat informace. Na závěr snad jen dodat, že publikací, článků a webů na toto téma je mnoho.

Kdo byl Tony Buzan?

Tony Buzan byl mezinárodně uznávaný autor, pedagog a vynálezce. Byl známý především díky své průkopnické práci v oblasti myšlenkových map a technikám zlepšování paměti, které vyvinul.

Tony Buzan se narodil v roce 1942 v Londýně a vyrůstal s vášní pro vědění. Vystudoval psychologii a farmakologii na Londýnské univerzitě a pokračoval ve vývoji konceptu myšlenkového mapování.

Jedná se o techniku, která pomocí diagramů znázorňuje vztahy mezi jednotlivými informacemi a umožňuje uživateli rychle si vybavit a zpracovat informace.

Buzanovu práci citovala řada předních osobností v oblasti vzdělávání, včetně Billa Gatese a Stephena Hawkinga.

Napsal řadu knih na téma myšlenkových map, zlepšování paměti a kreativního myšlení. Jeho nejznámější knihy The Mind Map Book se po celém světě prodaly miliony výtisků a byla přeložena do více než 25 jazyků.

Kromě psaní také vyvinul také řadu technik a nástrojů pro zlepšení paměti. Vytvořil populární sérii cvičení „Brain Gym“, která mají pomoci zlepšit soustředění a koncentraci.

Vyvinul také systém rychlého čtení, který má čtenářům pomoci číst rychleji a udržet si více informací.

Buzan byl zastáncem celoživotního vzdělávání a přednášel na univerzitách, školách a ve firmách po celém světě. Založil také několik organizací na podporu vzdělávání, včetně mistrovství světa v paměti.

Ve světě vzdělávání byl velmi uznávanou osobností a jeho práce má trvalý vliv na způsob, jakým se lidé učí. Jeho techniky zlepšování paměti, techniky tvorby myšlenkových map a nástroje kreativního myšlení pomohly milionům lidí rozvinout jejich skutečný potenciál.