Mentální bulimie – příčiny, příznaky, následky a možnosti léčby

Nekontrolované záchvaty přejídání následované umělým vyvoláním zvracení. Příčiny na první pohled nesrozumitelné. Výsledek? Poškození těla i duše. I to je jeden z obrazů poruchy označované jako mentální bulimie.

Mentální bulimie se řadí, spolu s anorexií, záchvatovitým přejídáním a orthorexií, mezi poruchy příjmu potravy. Už samotné slovo „mentální“ prozrazuje, že ačkoli jsou pro vnějšího pozorovatele na první pohled nejvíce viditelné tělesné příznaky, porucha sama je na duševní úrovni. 

Pacienti se pohybují mezi dvěma odlišnými póly. V první řadě jde o velmi silné záchvaty přejídání. Za krátkou dobu jsou tito lidé schopni sníst obrovské množství energeticky bohatých potravin – od dortů přes pečivo, uzeniny až po sladkosti a slané pochutiny.

Takový člověk zvládne sníst steak s pepřovou omáčkou, hranolky, čokoládu, vinnou klobásu, zapít to milkshakem a poté si jít do lednice pro další pochoutky, které se k sobě ani moc nehodí. Poté si uvědomí, kolik má steak kalorií nebo jaké má ona vinná klobása složení, a dostihnou je silné výčitky svědomí a pocity viny, které je dovedou často až k vyvolání zvracení. 

Tím se zkonzumovaného jídla zase zbaví. Zvracení bývá někdy také nahrazováno nejrůznějšími projímadly či anorektiky.

Co je mentální bulimie

Bulimie je porucha příjmu potravy charakterizovaná pravidelnými epizodami přejídání, po nichž následuje kompenzační chování, jako je samovolné zvracení, nadměrné cvičení nebo užívání projímadel, diuretik či jiných metod k zabránění přibývání na váze. 

Příčinou je obvykle strach z obezity a zkreslený obraz těla. Jedinci s bulimií mají během epizod přejídání často pocit ztráty kontroly a po jejich skončení prožívají intenzivní stud a vinu, což je vede k očistě nebo jinému chování, aby se zbavili zkonzumovaných kalorií. 

Tento vzorec přejídání a očišťování může časem poškodit fyzické i duševní zdraví a v závažných případech může být i životu nebezpečný. Bulimie se častěji vyskytuje u žen než u mužů a často začíná v období dospívání nebo rané dospělosti. 

Může být obtížné ji odhalit, protože jedinci s bulimií si často udržují normální váhu nebo mohou mít dokonce mírnou nadváhu. 

Léčba bulimie obvykle zahrnuje kombinaci terapií, včetně kognitivně-behaviorální terapie (KBT), která řeší základní psychologické faktory přispívající k poruše, výživového poradenství k vytvoření zdravých stravovacích návyků a v některých případech i medikace. Zotavení z bulimie je možné při včasném zásahu a vhodné podpoře.

Kdo může onemocnět

Bulimií může onemocnět kdokoliv bez ohledu na věk, pohlaví nebo původ. Určité faktory však mohou náchylnost k rozvoji této poruchy příjmu potravy zvyšovat. 

Vyšší riziko mohou mít například jedinci, kteří mají v rodině poruchy příjmu potravy nebo duševní onemocnění, jako je deprese nebo úzkost. Kromě toho může k rozvoji bulimie přispět společenský tlak na dodržování nerealistických standardů krásy a také zaujetí váhou a vzhledem. 

Mezi další faktory, které mohou zvyšovat riziko bulimie, patří:

• trauma nebo zneužívání v minulosti
• nízké sebevědomí
• perfekcionismus
• potíže se zvládáním emocí
• potíže se sebeláskou

Je důležité si uvědomit, že ačkoli tyto rizikové faktory mohou přispívat k rozvoji bulimie, nezaručují, že se u někoho tato porucha rozvine. Poruchy příjmu potravy jsou složité a mnohostranné stavy, které mohou mít řadu příčin a spouštěčů, a je nezbytné k nim přistupovat se soucitem, pochopením a vhodnou podporou.

Mentální bulimií v české populaci trpí přibližně 1 – 3 % mladých a dospívajících žen, studentek středních a vysokých škol. Počet chlapců a mužů bulimiků je přibližně 10x méně.

Příčiny

Existuje několik psychologických a environmentálních faktorů, které mohou přispět k rozvoji bulimie. Mnoho jedinců s bulimií má perfekcionistické sklony a nízké sebevědomí, což vede k tomu, že kladou nepřiměřený důraz na svou váhu a tvar těla. 

Tlak na dosažení a udržení nerealistických standardů štíhlosti, který je udržován médii a společenskými normami, může tyto pocity nedostatečnosti dále prohlubovat. 

Navíc jedinci, kteří v minulosti prožili trauma, například zneužívání nebo zanedbávání v dětství, mohou být náchylnější k rozvoji bulimie jako způsobu, jak se vyrovnat se zdrcujícími emocemi nebo znovu získat kontrolu nad svým tělem. 

S vyšším rizikem bulimie jsou spojeny také některé osobnostní rysy, jako je impulzivita a potřeba kontroly. 

K rozvoji bulimie mohou přispívat i společenské a kulturní faktory, jako je život v kultuře, která vysoce oceňuje štíhlost, nebo účast na aktivitách, které kladou důraz na váhu nebo vzhled. 

Příčiny jsou často psychologického rázu. Často se mluví o vlivu současného „superštíhlého“ ideálu krásy. Podle psychodynamických teorií má vliv také vztah s rodiči. Epizody záchvatů jídla bývají často spojeny se stresem. Přejídání funguje jako záminka, která odvede pozornost od nepříjemných nebo nevhodných citových problémů.

Důležité je, že ačkoliv tyto faktory mohou přispívat ke vzniku poruchy, přesná příčina bulimie není zcela objasněna a pravděpodobně se jedná o složitou souhru genetických, biologických, psychologických a environmentálních faktorů.

Příznaky nemoci

Je důležité bulimii co nejdříve rozpoznat a vyhledat pomoc, protože čím déle se porucha neléčí, tím závažnější mohou být její fyzické a psychické následky. 

Některé z fyzických příznaků bulimie mohou zahrnovat: 

• časté záchvaty přejídání, často tajné
• pocit, že se během záchvatů přejídání neovládáte
• konzumace velkého množství jídla v krátkém časovém úseku
• zvracení po jídle
• užívání projímadel, diuretik či jiných metod k zabránění přibývání na váze
• nadměrné cvičení
• hladovění nebo omezování příjmu potravy mezi záchvaty přejídání
• výrazné kolísání hmotnosti
• abnormální funkce střev nebo gastrointestinální problémy
• zubní problémy, jako je zubní kaz a eroze zubní skloviny
• zduření slinných žláz
• dehydratace
• nerovnováha elektrolytů
• únava
• nepravidelná menstruace nebo její ztráta

Kromě fyzických příznaků se s bulimií pojí také několik psychologických a emocionálních příznaků. Mezi ně mohou patřit: 

• intenzivní strach z přibývání na váze
• posedlost tvarem a hmotností těla
• nízké sebevědomí
• zkreslený obraz těla
• pocity viny, studu a znechucení po jídle
• časté změny nálad
• úzkost a deprese
• sociální stažení a izolace
• perfekcionismus a nutkavé chování

Bulimii často doprovází svalové křeče, které jsou následkem opakovaného zvracení. V důsledku zvracení a přejídání dochází k narušení hladiny minerálů a následně vede k různým komplikacím. Typické jsou dušnost, bolesti v oblasti srdce, nízký tlak, zpomalený tep, dehydratace, zácpa, křeče v břiše, nadýmání, nepravidelná menstruace či její ztráta. Dále pak zpomalené trávení, vředy či suchá kůže. V těžkých případech může dojít až k selhání srdeční činnosti. 

Současně je nemocný vystaven velkému nebezpečí, že se při zvracení udusí vlastními zvratky.

Kyselina chlorovodíková, která je obsažena v žaludečních šťávách silně narušuje zubní sklovinu. Zuby jsou tak silně poškozené, nažloutlé barvy a rychle se kazí.

Následky

Dalším velmi nepříjemným důsledkem bulimie je její sociální dopad. Pacient prožívá velký pocit samoty, protože postupně přichází o své přátele a blízké. Postupem času se začne úplně vyhýbat kontaktu s okolím.
Mezi psychologické následky mentální bulimie můžeme zařadit zejména výrazné změny nálad, stále přítomné myšlenky na jídlo, výrazná úzkost a s ní související pocity viny, hanby a studu. 

Častá selhání a ztráta kontroly nad svým chováním vede k narušení vnímání sebe sama, svého obrazu a těla či k sebevražedným myšlenkám.

Léčba

Poruchy příjmu potravy představují více faktorová duševní onemocnění, která přímo ohrožují jedince na životě a zdraví. Při jakémkoliv podezření na toto onemocnění je nevyhnutné obrátit se na praktického lékaře či psychiatrickou péči se specializací na poruchy příjmu potravy. 

Řešením v těchto chvílích bývá ambulantní lékařská péče. Velmi nápomocná bývá také podpůrná terapeutická skupina či rodinná terapie, kdy se na léčbě podílí psycholog či terapeut. Na cestě k uzdravení bývá pro nemocné v těžkých chvílích velmi důležitá podpora rodiny a nejbližších osob.

Výživové poradenství je další důležitou součástí léčby bulimie. Registrovaný dietolog může jedincům pomoci zavést pravidelné stravovací návyky, vypracovat vyvážený a výživný stravovací plán a poskytnout osvětu v oblasti zdravého výběru potravin. Může také řešit jakékoliv obavy nebo strachy související s přibýváním na váze a pomoci jedincům obnovit zdravý vztah k jídlu.

Součástí celkového plánu léčby bulimie mohou být i léky. Bylo zjištěno, že některá antidepresiva, zejména selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jsou u některých jedinců účinná při snižování záchvatovitého přejídání a očistného chování. Léky by však měl předepisovat a sledovat zdravotnický pracovník a nejsou samostatnou léčbou bulimie.