Bolest zad – možnosti léčby

Bolesti zad a šíje, nádorové bolesti či bolesti způsobené psychickým vypětím dokáží zhoršit kvalitu života. Léky proti bolesti jsou jedny z nejprodávanějších léků na světě. Také alternativní metody léčby patří k velmi účinným způsobům, jak se s bolestí vypořádat. Na rozdíl od chemických léků to zvládají bez vedlejších účinků.

Bolest je nepříjemný pocit, kterého se většina z nás snaží rychle zbavit. Bolest může znemožnit prožívání štěstí, a naopak ji silnější pocity mohou přebít. Každý z nás je k bolesti jinak citlivý. Významnou roli hraje psychický stav. Jak bolest vzniká a jakými způsoby ji můžeme léčit?

Bolest – nevítaný ochránce

Bolest zad, ale i jiných částí těla, je alarm upozorňující na to, že se v těle děje něco nesprávného. “Říká” nám, co máme a nemáme dělat, abychom si neublížili. Při jakémkoliv poškození tkání se uvolňují různé chemické látky, které dráždí a vyvolávají pocit bolení. Bolest také spouští další poplašné reakce, které mohou vést k zrychlení srdeční činnosti, třesu, pocitu závrati či nastavení těla do úlevové polohy.

Některým lidem způsobuje bolest příjemné pocity či dokonce sexuální uspokojení. Pocitem bolesti se může projevovat mnoho stavů jako jsou záněty, přetížení vazů, svalů, osteoporóza, neurologická či nádorová onemocnění. Příliš dlouhé domácí léčení bolesti tak ohrožuje zdraví zamaskováním někdy i závažné nemoci.

Psychika a bolest

Pocit bolesti je značně ovlivňován psychikou. Podle nejnovějších výzkumů nemají ženy vyšší “práh bolesti” než muži. Vlastní nastavení “prahu bolesti” souvisí s psychickou pohodou a motivací bolest vydržet. Povzbuzování může tak vést k překonání větší bolesti než utěšování a negativní motivace.

Krásným příkladem jsou děti, které bude rozbité koleno bolet o něco méně, dostanou-li za statečnost zmrzlinu nebo pomazlení místo vynadání či příkladů z matematiky.

Jak bolest léčit

Pro první pomoc často saháme do lékárničky, pro léky proti bolesti, tzv. analgetika (z řeč. algos = bolest). Nejužívanějšími jsou volně prodejné preparáty paracetamol, ibuprofen, kyselina acetylsalicylová (např. Aspirin), diklofenak, které působí také proti horečce a protizánětlivě.

Pozor na současné užívání s léky na “ředění krve “ nebo při potížích s žaludečními vředy. Paracetamol má ze všech léků na slabou a střední bolest nejméně vedlejších účinků.

Pokud bolest přetrvává, jsou k dispozici analgetika na lékařský předpis. Jedná se o látky s různým stupněm rizika vzniku závislosti, a proto je jejich předepisování přísně kontrolováno. Příkladem je tramadol a nejsilnější skupina tzv. opiátů. Opiáty se používají k léčbě těžkých bolestí v onkologii.

Alternativní léčba bolesti

Akupunktura je rozšířenou metodou léčby bolestí zad, kloubů, hlavy, svalů a dalších. Má četné příznivce, stejně jako homeopatika. Z nich se používají především přípravky s Arnica montana, Hypericum perforatum či Natrum sulphuricum. Léčba světlem, příkladem jsou bioplampy, je účinná hlavně při bolestech zad, krku či kloubů.

Aktivní léčba bolesti

Ne vždy je na místě pasivní léčba představovaná pojídáním různých léků. Bolesti zad, šíje, kloubů, jsou často způsobeny sedavým životním stylem, nadváhou a nedostatkem pohybu. To vše může naopak zhoršovat jiné nemoci způsobující bolest, jako jsou například osteroporóza nebo artróza. Aktivní přístup představovaný rehabilitací, zdravotní tělesnou výchovou, pravidelným cvičením, je nutný pro spolupráci pacienta s lékařem.

Ani opakované zkoumání organismu nemusí prokázat jeho poruchu. Na místě je potom vyšetření psychologické, resp. psychiatrické, neboť zranitelnou součástí těla je také psychika. Všechna traumata zanechávají na psychické stránce člověka svůj otisk, se kterým se každý vypořádává po svém. Bolet pak může takřka všechno – svaly, hlava, žaludek i další orgány.

A takřka jakkoliv – tupá, ostrá bolest, každodenní, občasná, spojená se vzpomínáním na trauma. Pomoc poskytuje psychoterapie, stejně jako psychosomatická medicína, jejichž cílem je vyléčit příčinu bolesti, tedy pohmožděnou psychiku.

5 tipů proti bolestem zad

1. Správné sezení: Sedět s rovnými zády! Pozor na špatné návyky držení rukou při používání počítačové myši nebo klávesnice, nevhodné polohy mohou vést k bolestem šíje a zad nebo útlaku nervů – syndromu karpálního tunelu!
2. Sport a strečink: Protáhnout si svaly i během práce. Ke sportování je důležité vybírat takové aktivity, které vedou k zatěžování všech svalových skupin rovnoměrně, jako je běh, chůze, pilates, yoga, posilování, veslování.
3. Držet svá záda v teple, pozor na prochladnutí !
4. Vyvarovat se nárazového přetížení.
5. Nebát se kontaktovat fyzioterapeuta.

Výhodou návštěvy rehabilitačního lékaře či fyzioterapeuta je cvičení “šité na míru” vašemu problému. Vyvarujete se zhoršení vaší bolesti nesprávným cvičením.