20. listopadu 2014 22:27 | Klára Kučerová mentální hygiena životní styl
Dopřejte relaxaci nejen tělu, ale i duši. Poradíme vám, jak na to!
V dnešní překotné době by si každý z nás měl najít chvilku pro vlastní zamyšlení a sebeuvědomění. Rychlý rozvoj civilizace a nahromadění lidí ve městech má za následek, že se vztahy mezi lidmi stávají stále komplikovanějšími. Ze všech stran na nás působí více a více stresorů, které vyvolávají psychická onemocnění. Dnešní „moderní“ doba je především zaměřena na spotřebu, masovou kulturu a všeobecnou materializaci. Stále více tak zapomínáme na duši – stejně tak, jako je nutné mýt si ruce, je potřebné se věnovat i očistě našeho duševna.
Co je duševní hygiena?
Duševní hygiena je obor, který se zabývá rozvojem a podporou duševního zdraví. Zahrnuje všechna určitá opatření a poznatky o způsobu života a chování, kterými si můžeme udržet psychické a psychosomatické zdraví. Duševní hygienou se lidé zabývali již v minulosti. Antické přesvědčení starých Řeků, že krása a ctnost patří k sobě, mají mnoho společného. „Co není zároveň dobré, nemůže být krásné a naopak“ aplikováním na člověka vyjadřuje jakýsi ideál harmonického souladu a vyváženosti tělesné i duševní krásy a dobroty, ctnosti a statečnosti. Řekové své přesvědčení označili jako kalokagathia. I my se snažíme dosáhnout duševního zdraví, jakéhosi žádoucí stavu, který je výsledkem dodržování vědomých nebo nevědomých zásad duševní hygieny.
Samotným autorem pojmu duševní hygiena je psychiatr Adolf Meyer. Vliv na tématiku duševní hygieny má také Světová zdravotnická organizace (WHO), která duševní hygienu používá. Naší duši je zasvěcen i samotný svátek a to 10. říjen, který je stanoven jako Světový den duševního zdraví. S pojmem duševní hygieny velice úzce souvisí zdravý životní styl. Je tím myšlen takový styl života, který vede k fyzické a duševní pohodě a také zároveň přispívá k udržení tohoto stavu. Když budeme zásady zdravého životního stylu dodržovat, můžeme dosáhnout lepšího celkového stavu našeho organismu a dokonce tak zpomalíme stárnutí. Kromě genů a vlivu prostředí je to totiž především náš životní styl, který ovlivňuje vznik a průběh nemoci. Zatímco genetickou výbavu a prostředí můžeme ovlivnit jen stěží, životní styl je volbou každého z nás. Pro dnešní dobu jsou velmi typické především tzv. civilizační choroby. Mezi ně patří například kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, nádorová onemocnění a další. A právě zdravý životní styl je velkou prevencí těchto chorob. Základem je, vyvarovat se kouření, alkoholu, drogám a jiným návykovým látkám. Důležitým bodem je vyvážená strava a dostatek pohybu.
Dostatek pohybu a vyvážené stravy
Výživa je nejvýznamnější složkou zdravého životního stylu. Nevhodná strava může způsobovat až 40% chronických civilizačních onemocnění. Složení vyvážené stravy znázorňuje výživová pyramida. Základ je tvořen obilovinami, rýží, těstovinami, luštěninami, celozrnným pečivem a ořechy. Následuje zelenina a ovoce, mléčné produkty a maso a na vrcholu jsou tuky a sladkosti. Potraviny umístěné na vrcholu pyramidy by měly tvořit jen malou část naší stravy, nejvíce by v našem jídelníčku měly být zastoupeny potraviny ze základu pyramidy. Důležitý je také přísun čerstvého ovoce a zeleniny. Velká část lidí zanedbává snídani, která je ale velmi významnou součástí dne. Pokud se totiž lidé nenasnídají, často pak v práci rychleji vykazují známky únavy. Základní složky potravin tvoří cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály a voda. Voda je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek potravy. Dospělý člověk by měl vypít alespoň 1,5 až 2 litry vody denně. Nedostatek tekutin se projevuje ospalostí,bolestmi hlavy, malátností, slabým močením.
Další z důležitých součástí našeho života je pravidelný pohyb, který je současně další důležitou prevencí civilizačních chorob. Současná populace je ale bohužel stále více pohybem omezena, což má na naše zdraví velmi nepříznivý dopad. Proto se snažte ve svých dětech od útlého věku „pěstovat“ ke sportu pozitivní vztah. Rodina je ve volbě životního stylu a organizace volného času prvotním zdrojem, který dítěti ukazuje cestu, kterou se ubírat. Je rozdíl, zda budou děti trávit volný čas u počítače či televize a jíst hamburgery, které budou zapíjet colou nebo zda si po hodině florbalu či gymnastiky pro doplnění energie „slupnou“ banán či nějaké pečivo se zeleninou a hamburger s colou si dopřejí jen výjimečně. Pohyb totiž nemá vliv jen na naše tělo, ale také na psychickou stránku člověka. Cvičení proto může být velmi účinné v boji se stresem a současně proto může zlepšovat psychiku lidí trpících depresí, snižovat úzkost a zvyšovat kladné sebehodnocení. Sport pomáhá v odbourání fyzického napětí způsobeného stresem, regulaci krevního tlaku, posílení srdce, snížení hladiny cholesterolu, posílení imunitního systému, prohloubení dýchání a celkové zvýšení odolnosti organismu vůči zátěži. Člověk má po fyzické aktivitě dobrou náladu, pocit vyrovnanosti a pohody. Ne nadarmo se říká, že při velké mentální zátěži, kdy se mnoho hodin učíme například na důležitou zkoušku je doporučeno mentální aktivitu prokládat jakýmkoliv sportem či procházkou na čerstvém vzduchu. Dojde tak k okysličení mozku, prokrvení těla a redukci únavy.
Kvalitní spánek
K dobré psychické kondici je zapotřebí také pravidelný spánek. A to 7-9 hodin denně. Během spánku dochází k regeneraci, relaxaci a celkové obnově sil. Současně klesá na minimum potřeba kyslíku, cukru a také se snižuje tepová frekvence. Relaxace je metoda, která podporuje fyzický a duševní klid a stejně tak udržuje optimální hladinu klidu nebo napětí z hlediska situací, ve kterých se nacházíme. Relaxace můžeme docílit protistresovým dýcháním, cvičením (jóga), poslech relaxační hudby a dalšími metodami. K většímu sebeuvědomění organismu můžeme také dojít díky sebepozorování a sebeuvědomění. Jednou z alternativ může být také psaní deníku. Naučíme se tak více vnímat sami sebe a regulovat myšlenky a pocity, stejně jako naše chování v určitých situacích, definovat a zlepšit vztahy s druhými lidmi a také odstranit příčiny starostí a neklidu.
Významným stresorem jsou mezilidské vztahy. Jeden ze způsobů, jak omezit stres z nich plynoucí, je nácvik asertivity. Asertivita je umění prosadit se, ale současně také respektovat potřeby druhých. Učí nás vyrovnat se bez stresu i s komplikovanými mezilidskými situacemi, přiměřeně vyjadřovat svoje pocity, říci ano či ne v souladu s tím, co cítíme, a současně také citlivě naslouchat druhému, požádat o pomoc či prosadit své požadavky.
ZDROJE:
ATKINSONOVÁ, R. L. a kol. (2012). Psychologie Atkinsonové a Hilgarda. Portál, Praha.BAŠTECKÁ, Bohumila. (2009). Psychologická encyklopedie: aplikovnaná psychologie.1. vyd. Praha: Portál,.ČELEDOVÁ, L. – ČEVELA, R. (2010). Výchova ke zdraví: Vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada.MÍČEK, L. (1984). Duševní hygiena. SPN, Praha.KŘIVOHLAVÝ, J. (2003). Psychologie zdraví. 2. vyd. Praha: Portál. http://www.odmaturuj.cz/psychologie/dusevni-hygiena/
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Du%C5%A1evn%C3%AD_hygiena