Demonstrativní sebevražda – lze jí zabránit?

Sebevražda, to je známé společenské tabu. Známým druhem je tzv. demonstrativní sebevražda. Mnoho lidí si ovšem myslí, že daná osoba na sebe chce jen upozornit a tímto způsobem se zviditelnit. Přečtěte si o tom, že toto klišé není až tak pravdivé.

Sebevražda, čili suicidium, je úmyslné ukončení vlastního života, obvykle jako reakce na tíživou situaci spojenou se ztrátou smyslu života.

Vyskytuje se u duševních nemocí, deprese, maniodepresivity, schizofrenie, někdy i u psychopatie. U dětí se s ní setkáváme při chorobném strachu před trestem nebo při strachu z hněvu rodičů kvůli školnímu či jinému neúspěchu.

V pubertě bývá důvodem k sebevraždě nešťastná láska, později může být důvodem neschopnost řešit konflikt nebo osamocenost. Sebevraždy jsou častější u mužů než u žen.

Můžeme něčí sebevraždě zabránit?

Leckdy lze ovšem sebevraždě předejít. A to dokonce až v 80 procentech případů, neboť tato část potenciálních sebevrahů své úmysly naznačuje.

Britští Samaritáni proto rozlišují 13 signálů, které na možnost sebevraždy upozorňují. Mezi tyto signály patří:

• v rodinné historii se vyskytoval sebevrah

• jedinec už za sebou má sebevražedný pokus

• pije alkohol

• užívá návykové látky

• trpí bolestivou chorobou

• trpí dlouhodobými poruchami spánku

• jedinec projevuje viditelné známky úzkosti nebo deprese

• jedinec trpí pocity osamělosti a izolace

• jedinec se cítí neužitečný

• ve stáří není schopen se smířit s životem v důchodu

• člověk má jen nepatrné kontakty s lidmi

• člověk má existenční starosti

• jedinec přestává mluvit a stáhne se do sebe

Zaměřme se ale na specifický druh sebevraždy, kterým je kromě jiných i sebevražda demonstrativní. Cílem tohoto druhu sebevraždy je dát najevo problém.

Ten může být pro okolí známý, ovšem často se stává, že okolí vůbec netuší, jaké skryté problémy jedinec má.

V momentě, kdy člověk již tíhu těchto problémů neunese, ale přesto má někde schovaný alespoň kousek touhy žít, pokusí se o demonstrativní sebevraždu, tedy naplánuje si svůj pokus tak, aby ho někdo z jeho rodiny nebo přátel včas našel, poskytl mu nebo zavolal pomoc a jedinec by tak přežil.

Za pokusem mohou být skryté manipulační úmysly

Často se ovšem stává, že z demonstrativního pokusu se stává sebevražda dokonaná, neboť ne vždy jedinci vyjde jeho plán. Leckdy se nepodaří ho najít včas.

Proto je velice důležité všímat si veškerých změn nebo příznaků, které nám jsou podezřelé. Jsou i tací, kteří demonstrativní sebevraždu využívají kvůli manipulování se svým okolím, které se snaží citově vydírat.

Pokud se dotyčný najde včas a jeho život je zachráněn, je nezbytné, aby vyhledal odbornou pomoc. Jedině tak začne své problémy systematicky řešit.

Velice důležitá je podpora jeho okolí, nehledě na to, jaké problémy jedinec má. Už jen to, když ví, že na to není sám, mění celou situaci.

Co je to deprese?

Deprese je závažný zdravotní stav, který postihuje miliony lidí na celém světě. Jedná se o duševní poruchu, která může způsobovat závažné příznaky, jako jsou pocity hlubokého smutku, beznaděje, nízké sebevědomí a ztráta zájmu o činnosti.

Deprese ovlivňuje způsob, jakým se člověk cítí, myslí a jedná. Může vést k různým emocionálním a fyzickým problémům a může snížit schopnost člověka fungovat v práci i doma.

Deprese je velmi častá a může postihnout lidi všech věkových kategorií, pohlaví a původu. Odhaduje se, že ve Spojených státech jí každoročně trpí 15 milionů dospělých.

Deprese není známkou slabosti nebo něčeho, z čeho se člověk může jen tak „vymanit“. Jedná se o skutečný zdravotní stav, který vyžaduje odbornou léčbu.

Příčina deprese není známa, ale předpokládá se, že souvisí s kombinací biologických, psychologických a environmentálních faktorů.

Mezi biologické faktory patří genetika, hormony a chemie mozku.

K depresi mohou přispívat také psychologické faktory, jako jsou stresující životní události a myšlenky, přesvědčení a postoje člověka.

Mezi faktory prostředí může patřit chudoba, sociální izolace nebo traumatická událost.

Příznaky deprese se u jednotlivých osob liší. Mezi běžné příznaky patří:

• špatná nálada

• nedostatek potěšení z činností

• podrážděnost

• snížená energie

• pocity viny

• nízké vlastní hodnoty

• potíže se soustředěním

• změny spánkového režimu

• myšlenky na smrt nebo sebevraždu.

Pokud se domníváte, že trpíte depresí, je důležité vyhledat pomoc. Léčba deprese často zahrnuje kombinaci psychoterapie a léků.

Psychoterapie může člověku pomoci identifikovat a řešit příčiny deprese, zatímco léky mohou pomoci regulovat náladu a zlepšit příznaky.

Deprese je závažný stav, ale je také léčitelný. Pokud si myslíte, že trpíte depresí, vyhledejte pomoc. Promluvte si o svých příznacích s lékařem nebo odborníkem na duševní zdraví a vyhledejte potřebnou pomoc.

Co je to schizofrenie?

Schizofrenie je závažná duševní porucha, která ovlivňuje myšlení, cítění a chování člověka.

Jedná se o komplexní poruchu, která může způsobovat širokou škálu příznaků, včetně bludů, halucinací, dezorganizované řeči a chování a dalších kognitivních obtíží.

U lidí se schizofrenií se může vyskytovat také sociální stažení, snížená motivace a potíže s fungováním v běžném životě.

Podstatou schizofrenie je porucha mozku, která narušuje schopnost člověka jasně myslet, zvládat emoce a navazovat vztahy s ostatními.

Přestože přesná příčina schizofrenie není známa, výzkumy naznačují, že se na ní může podílet kombinace genetických, environmentálních a psychologických faktorů.

Příznaky schizofrenie se mohou u jednotlivých osob výrazně lišit. Mezi nejčastější příznaky patří:

• bludy (což jsou falešná přesvědčení, kterých se člověk pevně drží navzdory důkazům o opaku)

• halucinace(což jsou smyslové vjemy, které nejsou skutečné)

• dezorganizované myšlení a řeč

• potíže se soustředěním a koncentrací

• změny emočního stavu.

Lidé se schizofrenií mohou mít také problémy se sociálními vztahy, protože jejich příznaky mohou ztěžovat interakci s ostatními. Mohou mít také potíže se zvládáním každodenních úkolů, jako je péče o základní potřeby a udržení zaměstnání.

Naštěstí existuje léčba, která pomáhá schizofrenii a její příznaky zvládat. Tato léčba obvykle zahrnuje kombinaci léků, psychoterapie a dalších podpůrných služeb. Se správným léčebným plánem a podporou mohou lidé se schizofrenií vést zdravý a smysluplný život.

Co je to psychopatie?

Psychopatie je porucha osobnosti, která se vyznačuje nedostatkem empatie a lítosti, povrchními emocemi a sklonem k manipulativnímu a kriminálnímu chování.

Lidé s touto poruchou mohou být okouzlující a působit normálně, ale chybí jim lítost a empatie a často se dopouštějí kriminálního chování.

Přesná příčina psychopatie není známa, ale předpokládá se, že v ní hrají roli genetické, environmentální a sociální faktory. Lidé s psychopatií mohou mít skrytou neurologickou dysfunkci nebo abnormalitu, nebo může jít o důsledek nepříznivých zážitků z dětství, jako je fyzické nebo sexuální zneužívání.

Psychopatie se diagnostikuje na základě přítomnosti určitých rysů a chování, které se dělí do dvou kategorií:

• Afektivní (nedostatek emocí)

• Životní styl (antisociální a impulzivní chování)

Mezi afektivní rysy psychopatie patří nedostatek empatie, viny nebo výčitek svědomí, povrchní emoce a bezcitnost.

Mezi rysy životního stylu patří impulzivita, riskování, nečestnost a kriminální chování. Lidé s psychopatií mohou také vykazovat povrchní šarm, manipulativnost a nedostatek dlouhodobých cílů nebo plánů.

Lidé s psychopatií mohou být velmi nebezpeční, protože jsou schopni manipulovat s lidmi a využívat je. Nemají svědomí ani smysl pro morálku a často se dopouštějí trestné činnosti, jako jsou podvody, zpronevěry a napadení.

Dokážou také velmi přesvědčivě lhát a často využívají manipulaci a šarm, aby získali to, co chtějí.

Přestože psychopatie se nedá vyléčit, je k dispozici léčba. Léčba může zahrnovat psychoterapii, léky a behaviorální intervence.

Léčba se zaměřuje na to, aby se člověk naučil ovládat impulsy, morálně uvažovat a lépe komunikovat. Cílem léčby je také snížit riziko kriminálního chování.

Závěrem lze říci, že psychopatie je závažná duševní porucha, která se vyznačuje nedostatkem empatie a lítosti, povrchními emocemi a sklonem k manipulativnímu a kriminálnímu chování.

Lidé s psychopatií mohou být nebezpeční a vyžadují léčbu, aby se snížilo riziko kriminálního chování.

ZDROJE:

Hartl P. (2004) – Psychologický slovník, Praha: PortálBaštecká B. (2003) – Klinická psychologie v praxi, Praha: Portál

Masaryk T. G. (2002) – Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, Praha: Masarykův ústav AV ČR