31. března 2015 20:07 | Renáta Mikulová deprese sebevražda manipulace smysl suicidium
Sebevražda, to je známé společenské tabu. Známým druhem je tzv. demonstrativní sebevražda. Mnoho lidí si ovšem myslí, že daná osoba na sebe chce jen upozornit a tímto způsobem se zviditelnit. Přečtěte si o tom, že toto klišé není až tak pravdivé.
Sebevražda, čili suicidium, je úmyslné ukončení vlastního života, obvykle jako reakce na tíživou situaci spojenou se ztrátou smyslu života. Vyskytuje se u duševních nemocí, deprese, maniodepresivity, schizofrenie, někdy i u psychopatie. U dětí se s ní setkáváme při chorobném strachu před trestem nebo při strachu z hněvu rodičů kvůli školnímu či jinému neúspěchu. V pubertě bývá důvodem k sebevraždě nešťastná láska, později může být důvodem neschopnost řešit konflikt nebo osamocenost. Sebevraždy jsou častější u mužů než u žen.
Můžeme něčí sebevraždě zabránit?
Leckdy lze ovšem sebevraždě předejít. A to dokonce až v 80% případů, neboť tato část potenciálních sebevrahů své úmysly naznačuje. Britští Samaritáni proto rozlišují 13 signálů, které na možnost sebevraždy upozorňují. Mezi tyto signály patří to, že se v rodinné historii vyskytoval sebevrah, jedinec už za sebou má sebevražedný pokus, pije alkohol nebo užívá návykové látky, trpí bolestivou chorobou nebo dlouhodobými poruchami spánku.
Mezi další příznaky patří to, že jedinec projevuje viditelné známky úzkosti nebo deprese. Také je nutné zbystřit, pokud trpí pocity osamělosti a izolace. Dalším příznakem může být to, že se jedinec cítí neužitečný, stejně jako to, že se ve stáří není schopen smířit s životem v důchodu. Za velice závažné jsou považovány příznaky, kdy má takový člověk jen nepatrné kontakty s lidmi a existenční starosti, nemá náboženskou ani jinou víru nebo má jasnou představu, jak čin provést. Posledním příznakem je i situace, kdy jedinec přestává mluvit a stáhne se do sebe.
Zaměřme se ale na specifický druh sebevraždy, kterým je kromě jiných i sebevražda demonstrativní. Cílem tohoto druhu sebevraždy je dát najevo problém. Ten může být pro okolí známý, ovšem často se stává, že okolí vůbec netuší, jaké skryté problémy jedinec má. V momentě, kdy člověk již tíhu těchto problémů neunese, ale přesto má někde schovaný alespoň kousek touhy žít, pokusí se o demonstrativní sebevraždu, tedy naplánuje si svůj pokus tak, aby ho někdo z jeho rodiny nebo přátel včas našel, poskytl mu nebo zavolal pomoc a jedinec by tak přežil.
Za pokusem mohou být skryté manipulační úmysly
Často se ovšem stává, že z demonstrativního pokusu se stává sebevražda dokonaná, neboť ne vždy jedinci vyjde jeho plán. Leckdy se nepodaří ho najít včas. Proto je velice důležité všímat si veškerých změn nebo příznaků, které nám jsou podezřelé. Jsou i tací, kteří demonstrativní sebevraždu využívají kvůli manipulování se svým okolím, které se snaží citově vydírat. Pokud se dotyčný najde včas a jeho život je zachráněn, je nezbytné, aby vyhledal odbornou pomoc. Jedině tak začne své problémy systematicky řešit. Velice důležitá je podpora jeho okolí, nehledě na to, jaké problémy jedinec má. Už jen to, když ví, že na to není sám, mění celou situaci.
ZDROJE:
Hartl P. (2004) – Psychologický slovník, Praha: PortálBaštecká B. (2003) – Klinická psychologie v praxi, Praha: Portál
Masaryk T. G. (2002) – Sebevražda hromadným jevem společenským moderní osvěty, Praha: Masarykův ústav AV ČR