Co nám mohou říci volné asociace?

Schopnost asociace ovládá každý člověk. Během dne se v mysli objevuje mnoho rozmanitých asociací. Jak je možné s těmito jevy pracovat v psychologii?

Asociacemi se v podobě tzv. asociačních zákonů zabýval již Aristoteles. Jeden z nich například popisuje situaci, kdy lze vidět někoho vysokého a člověk si vzpomene na našeho známého, který je také velmi vysoký. Takto se v mozku spojují různé zážitky, pocity, situace atd.

Pokud se však člověk podívá hlouběji do lidské duše, může v tomto „prostoru“ také nalézt různé asociace. Pokud se stane nějaká nepříjemná událost spojená například s ohněm, bude si jej pravděpodobně asociovat jiným způsobem než člověk, který takovou zkušenost nemá.

Obdobně, pokud má někdo celoživotně neuspokojivý a nenaplněný vztah např. s matkou, bude vykazovat jiné asociace ve spojitosti s ní než člověk, který se svou matkou žádné problémy neměl. Takovýchto situací v průběhu života nastane obrovský počet a zanechají vědomé i nevědomé stopy. Navíc tento nenaplněný vztah může vést k depresi.

Vznik techniky

Za zakladatele techniky volných asociací je možné považovat vídeňského psychiatra Josefa Breuera, přestože se později od této metody z profesionálních důvodů distancoval.

Na počátku minulého století k němu do ordinace přišla jistá Bertha Pappenheimová, v literatuře známá jako Anna O. Tato dáma trpěla hysterickými příznaky, jako jsou např. ochrnutí, oslepnutí atd. Když Annu O. Breuer uvedl do klidu a následně do hypnózy, všiml si, že se jí vybavují vzpomínky, které si za vědomého stavu neuvědomuje.

Breuer si tedy pohrával s domněnkou, že hysterie zadržuje některé vzpomínky, ty způsobují nevědomou tenzi a ta se projevuje hysterickými příznaky. Tento jev, kdy se myšlenky a představy neasociují a jsou zadržovány a izolovány, nazval hypnoidním stavem.

Právě tyto obsahy, které jsou odtrženy od vědomí, způsobují hysterické projevy. Volným mluvením o tématech, která pacientovi sama přicházejí na mysl, se tyto obsahy dostávají na povrch. Breuer vypozoroval, že pokud se tyto obsahy dostanou do vědomí, tělesné příznaky hysterie zmizí. Tuto metodu nazval Breuer katartickou, tedy očistnou.

Anna O. o této technice hovořila jako o „vymetání komína“. Léčba se ukázala jako velmi účinná, avšak mezi Breuerem a Annou O. došlo k tzv. protipřenosu, tedy k přirozenému procesu v průběhu analýzy, který však Breuer v té době neznal a nepředpokládal. Anna O. se na Breuera silně navázala a začala tvrdit, že čeká Breuerovo dítě.

Breuer, aby uchránil čest rodiny a také sám sebe v profesionálních kruzích, se zřekl léčení Anny O. a na nějaký čas odjel z Vídně. Jelikož byli Breuer a Freud úzkými spolupracovníky, diskutovali o tomto případu a Freud poté tuto metodu rozpracoval.

Asociace a Freud

Freud využíval volných asociací k výkladu snů a k jejich porozumění. Později z ní vytvořil základní pravidlo psychoanalýzy. Technika volných asociací využívá některých prvků hypnózy. Čím se však zásadně odlišuje, je fakt, že probíhá za plného vědomí pacienta.

Člověk podstupující tento proces leží pohodlně na pohovce v tiché místnosti. Analytik sedí za hlavou pacienta tak, aby na něho neviděl. Takovéto uspořádání je vhodné z toho důvodu, že pacient nevidí obličejovou zpětnou vazbu analytika, nemusí doprovázet svá slova společensky přijatelným výrazem.

Analytik poté vyzývá pacienta, aby sděloval veškeré myšlenky a obsahy, které se objevují v jeho mysli. Důležité je, aby pacient tyto obsahy nepodroboval vědomé cenzuře a říkal vše, tedy veškeré myšlenky, představy, fantazie a pocity, bez ohledu na to, zda se to hodí, je to slušné či neslušné, pociťuje stud nebo tyto obsahy považuje za nedůležité vzhledem k jeho problému.

Přestože se proces popisování všech obsahů objevujících se v mysli může zdát jednoduchý a snadný, v reálné asociační situaci je poměrně obtížné si vnitřní materiál utřídit. Také se postupem času začínají vynořovat myšlenky, představy atd., které pro člověka mohou být překvapivé, a může se jim bránit.

Prostřednictvím volných asociací můžeme nahlédnout do nitra člověka, odhalit obsahy, které si sám neuvědomuje a také zjistit, jakými obrannými mechanismy se proti nim chrání.

Asociace a Jung

Zakladatel analytické psychologie využíval asociace ve své praxi také, avšak v jiném pojetí než tomu bylo u Freuda. Jeho koncepci volných asociací kritizoval z toho důvodu, že sice otevírá cestu ke komplexům jedince, tedy k obsahům, které člověk nebyl schopen zpracovat a mají pro něho emotivní význam.

Tento fakt jej ale nikam neposouvá, není pro něho ničím užitečný, jelikož komplexy má každý člověk a není na tom nic zvláštního. Důraz kladl na to, jak se jedincovo nevědomí s těmito komplexy vypořádává a jak s nimi zachází.

Jung tvrdil, že volné asociování může prostřednictvím mechanismů obrany a odporu odvádět pozornost od jádra problému. Proto je potřeba zavést tzv. vázané asociace, které jsou zaměřené na určité téma a stále se k němu vracejí. Jedinec je tedy stále usměrňován a vracen k určité asociaci, aby na dané téma asocioval znovu a znovu. Jedině tak je možné pochopit obsah a podstatu problému.

Asociací využíval Jung také při interpretaci snů. Na rozdíl od Freuda, který užíval k výkladu snů volných asociací, zavedl Jung tzv. amplifikaci. Pokud se jedinci zdá např. o jezeru, nepožadoval po něm vše, co ho k tomuto tématu napadne, ale do jakého osobního kontextu by tento výjev zařadil.

Asociace byla často využívána také k interpretaci snů

Tento kontext nazval „duševní předivo“. Jedná se tedy o uchopení daného pojmu, které je pro každého jedince individuální v závislosti na jeho historii.

Jung bádal v lidské psychice také prostřednictvím asociačního experimentu, jehož autorem je Francis Galton. Jung vytvořil seznam podnětových slov, která sděloval pacientovi a ten na ně měl asociovat. Pokud tedy např. Jung vyřkl slovo „muž“, většina lidí by asociovala slovem „žena“. Veškeré odchylky a zvláštnosti v asociovaných slovech byly později rozebírány a diskutovány s pacientem.

Také se sledoval reakční čas asociace, různá zadrhnutí či zakoktání a změny hlasu. Mohou nastat i případy, kdy se nedostaví asociace žádná. Pokud je proces asociování takto ztížen, děje se tak proto, že se projeví znaky poruchy. Podnětové slovo „konstelovalo komplex“, tedy dotklo se nějakého citlivého místa v jedinci.

Francis Galton

Francis Galton byl britský vědec, průkopník v oblasti eugeniky, meteorologie a statistiky. Nejvíce se proslavil svým výzkumem dědičnosti inteligence a vývojem konceptu příroda versus výchova.

Jeho práce o regresní analýze a studiu korelací mezi členy rodiny měla trvalý dopad na obor statistiky. Jeho výzkumy dědičnosti inteligence a koncepce přírody versus výchovy se studují dodnes.

Ve své době byl kontroverzní osobností kvůli svým názorům na eugeniku, kterou považoval za způsob, jak zlepšit lidskou rasu pomocí kontroly lidské reprodukce. Jeho kontroverzní názory byly moderními vědci odmítnuty.

Jeho práce v oblasti meteorologie mu vynesla široké uznání. Vytvořil první mapy počasí a připisuje se mu vynález prvního systému předpovědi počasí. Vyvinul také první systém měření srážek a rychlosti větru.

Galtonův odkaz je dodnes živý v oblasti statistiky a genetiky. Jeho práce o dědičnosti inteligence, koncepce přirozenosti versus výchovy a vývoj prvního systému předpovědi počasí mají trvalý dopad na vědu. Jeho práce zanechala ve vědeckém světě trvalý dojem a bude se na něj i nadále vzpomínat jako na jednoho z nejvlivnějších vědců v historii.

Asociace dnes

V současnosti se technika volných asociací v psychoterapii příliš nepoužívá, stále jí aplikují pouze ortodoxní zastánci psychoanalýzy. Ukázalo se jako vhodnější, pokud analytik klienta v psychoanalytické terapii usměrní a sám mu dle informací z předchozích sezení nabídne téma, které by mělo být řešeno.

Kde se ale asociace využívají stále a mají velký úspěch a přínos jsou oblasti, které vyžadují schopnost tvořivosti a nalézání nových způsobů řešení. Využívají se tzv. sériové a centrální asociace.

Sériové asociace spočívají v navazování jedné asociace na druhou, čímž vznikne asociační řada.

Prostřednictvím centrální asociace se na hlavní problém nabalují další vhodné asociace. Dále se asociace používají v brainstormingu, tedy v technice, ve které se předkládají všechny možné nápady bez jejich hodnocení.

Závěrem lze říci, že technika asociací, ať už volných či vázaných, představuje velmi přínosnou metodu v poznávání nitra člověka a v odhalování jeho skrytých problémů, které se mohou navenek projevovat v oblastech, kde je to nejméně očekáváno a ovlivňovat tak život jedince.

© 2024 MZ.cz | Nakódoval Leoš Lang